Největší počet sebevražd na severní polokouli je v jarních měsících. V Indii je kritickým měsícem červen. Nikdo přesně neví, proč. V polovině června tam krizová centra a krizové telefonní linky pracují nepřetržitě čtyřiadvacet hodin denně. Podle nejnovějších zpráv je polovina sebevrahů v Indii mladší než třicet let.
Sebevražda byla vždy poněkud záhadným fenoménem a vymykala se jakékoli generalizaci. Emile Durkheim, otec moderní sociologie, už v roce 1897 tvrdil, že sebevraždy jsou klíčovým ukazatelem stavu společnosti. Podle něj jsou časté buď v autoritativních režimech, nebo naopak ve společnosti, kde vztahy mezi lidmi jsou velmi volné, jeden se o druhého nezajímá a do života druhých nezasahuje.
Jeho následovníci se v mnoha tisících vědeckých prací, knih a pojednání snažili přinést odpověď na otázku proč? Co k tomu lidi vede? Je to ztráta chuti k životu vyvolaná negativními faktory, nudou nebo prostě únavou ze života, nebo to je poměrně atraktivní, až módní řešení problémů?
INDIE
V Indii donedávna představovali většinu sebevrahů zemědělci. V roce 2003 jich tam spáchalo sebevraždu třiadvacet tisíc. Připisovalo se to dluhům, suchu a snadné dostupnosti pesticidů, které měli po ruce a používali je jako sebevražedný nástroj.
Dnes se k nim přidali indičtí studenti a absolventi prestižních oborů. Nejvyšší sebevražednost je v Bangalore, Mekkce počítačové techniky. Dokonce vyšší než v hlavním městě Dillí. Sebevrazi se tam rekrutují především z řad počítačových odborníků. Druhou příčku obsadily ženy v domácnosti.
Někteří sociologové a historici tvrdí, že to není nový fenomén. Podle nich byla v Indi vždy vysoká míra sebevražednosti, jen se o tom nemluvilo. Indické úřady naopak tvrdí, že jde o jev zcela nový, o negativní vliv Západu a internetových informací, které dávají návod, jak úspěšně sebevraždu spáchat.
JAPONSKÁ TRADICE
Vysoká sebevražednost je i v Japonsku, které je přes svou moderní tvář typicky konformní společností. Každý, kdo se nepřizpůsobí pravidlům nebo se nějak vymyká, má těžký život. Navíc jsou v Japonsku v tomto směru tradice sahající daleko do historie. Spáchat seppuku (harakiri), tedy sebevraždu rozříznutím břicha, jako samurajové je i dnes pokládáno za čin zasluhující úctu. Používají jej například veřejné osobnosti osočené z nějakého skandálu.
Módními se stávají společné sebevraždy domluvené po internetu. Dva či více lidí, kteří se rozhodnou skončit se životem, se sejdou na stejném místě nejlépe s výhledem na posvátnou horu Fudži a otráví se každý ve svém autě zplodinami výfukových plynů.
JIŽNÍ KOREA
Vlnu sebevražd zažívá i Jižní Korea. I tam jsou to především mladí lidé, kteří neunesou neúspěch, protože jsou vychováváni k úspěchu. Ne vždy se jim to podaří a východiskem bývá sebevražda. Na rozdíl od Japonska, v korejských tradicích sebevražda nefiguruje. Je to poměrně nový jev. Ještě před dvěma desítkami let tam míra sebevražednosti byla poměrně nízká – v osmdesátých letech minulého století méně než deset lidí ze sto tisíc. Dnes patří k nejvyšším na světě – 25 lidí na sto tisíc v roce 2005.
V Japonsku jsou sebevraždy společně domluvené po internu sice módní, ale představují jen malou část z celkového počtu sebevražd. V Jižní Koreji podle nejnovějších průzkumů tvoří společné sebevraždy domluvené přes internet zhruba jednu třetinu sebevražd mladých lidí. V obou zemích většinu sebevrahů představují muži.
DALŠÍ ZEMĚ
Vysokou míru sebevražednosti mají podle statistik i země bývalého komunistického bloku (13 na 100 000), zatímco země Latinské Ameriky jsou v tomto směru na tom velmi dobře (kolem 6 ze 100 000). Podle psychologů je to dáno jednak temperamentem, ale především tím, že jde o země s vysokým podílem věřících křesťanů. Vzít si život by pro ně bylo smrtelným hříchem.
Ve vyspělých evropských zemích je vyšší míra sebevražednosti na severu, lidé z oblastí kolem Středozemního moře jsou se životem zřejmě daleko spokojenější.
Pokud jde o ženy, nejvíce jich páchá sebevraždu v Číně, dvakrát více než mužů. Čínské ženy také představují více než polovinu počtu žen, které ve světě dobrovolně končí se životem.
Z Afriky žádná spolehlivá data o sebevraždách nejsou k dispozici.
Celkově se odhaduje, že počet sebevražd stoupl ve světě za posledních 45 let o šedesát procent. Každý rok umírá z vlastního rozhodnutí nejméně milión lidí.
Zdroj: 100+1
