Pozor na chlad a přeplněné místnosti
Jako u mnoha jiných infekčních onemocnění stoupá a klesá výskyt pneumokokových nákaz podle ročního období. Tato souvislost sice byla opakovaně popsána, zatím se ale nenašlo zcela jednoznačné vysvětlení, proč tomu tak je. Zima „nahrává“ nemocem, kterým prospívá chladné počasí, nižší vlhkost vzduchu a znečištěné ovzduší. Pneumokok si v zimě libuje i proto, že dochází k nahromadění více vnímavých osob v uzavřených prostorách – mnoho z těchto lidí má navíc sníženou imunitu. Častější virové infekce pak běžně připraví půdu pro druhotnou bakteriální nákazu.
Nejrizikovější období je od Vánoc do Tří králů
Američtí lékaři z Centra pro kontrolu a prevenci chorob (CDC) se zabývali otázkou, jak dalece ovlivňuje roční období výskyt pneumokokových nákaz.
Průzkum probíhal v sedmi státech USA, kde byly zaznamenávány všechny případy invazivních pneumokokových nákaz, tedy onemocnění, která představují pro lidský organismus závažné infekce. Patří mezi ně zánět mozkových blan, zápal plic a přítomnost pneumokoka v krvi (sepse).
Ve všech sledovaných oblastech se četnost pneumokoka v zimě zvýšila.
U dětí narostl počet případů již na podzim a předcházel tak nárůstu onemocnění u dospělých s vrcholem mezi 24. prosincem a 7. lednem.
Únava organismu
Přehled z jednotlivých států nasvědčuje tomu, že čím méně stupňů teploměr ukazoval, tím se pneumokokům více dařilo. V období na přelomu roku, kdy je den nejkratší, dosáhl počet invazivních nákaz svého vrcholu. Znamená to, že lidský organismus je při krátkých zimních dnech nejspíše více vnímavý k některým infekcím, včetně pneumokoka. Za sezónním výskytem pneumokoka tak může stát oslabení imunity u rizikových skupin v zimě, kdy jsme nejméně vystaveni slunečnímu světlu.
Zdroj: Pevenar.cz
