Nejprve bychom Vám chtěli pogratulovat k významnému jubileu, které tento rok oslavíte. Vaše úspěšná pěvecká kariéra totiž odstartovala před neuvěřitelnými 45 lety. Co se Vám vybaví ve spojitosti se začátky v hudební branži?
Děkuji mnohokrát za gratulaci! (úsměv) Vybaví se mi oplácané děvče ze Sekyrkových Louček oplývající obrovským sebevědomím s domácí trvalou na hlavě. Žádná extra krasavice, která byla přesvědčena o své dokonalosti. Dnes vím, že to byl doslova zázrak, že si mě vybrali do Semaforu. Asi poznali, že by se z ,,toho" dalo něco vykřesat. (smích)
Kdy nastal ten moment, že jste si uvědomila, jak Vás zpívání po všech stránkách naplňuje a chcete se tomu věnovat nastálo?
Zpívala jsem od malička, žila jsem u babičky, která ráda a hezky zpívala a naučila mě spoustu písniček. Potom jsem zpívala všude, kde se dalo, ve školních sborech, na soutěžích a školních akcích.
A který okamžik v kariéře byl podle Vás právě tím zlomovým?
Bylo jich víc. Na začátku určitě divadlo Semafor, potom setkání s mým budoucím mužem, který stál u všech mých počátečních úspěchů. Měla jsem velkou kliku, že jsem vždycky potkala ve správný čas ty správné lidi. Byla to špička na naší hudební scéně, Ota Petřina, Zdeněk Rytíř, Karel Svoboda, Pavel Vrba…
Vydala jste spoustu úspěšných alb. Když byste měla zvolit jen jednu píseň, která se Vám vryla pod kůži, na jakou by padla volba?
Nedá se vybrat jedna, za všechny jsem vděčná. Beru jako obrovský dar to, že i po těch letech mám písničky, které lidem dělají radost. Proto se musím usmívat, když vidím dnes mladé kolegy, kteří mají jeden hit a skuhrají, že už ho nesnáší, místo aby děkovali tomu nahoře, že ho chtějí lidé poslouchat. (smích)
Za osudové lze právě označit setkání a dlouholetou tvůrčí spolupráci s autorskou dvojicí Ota Petřina a Zdeněk Rytíř, stejně tak s Ondřejem Soukupem a Petrem Jandou. Jak k tomu tenkrát vůbec došlo?
Jak jsem již zmínila, měla jsem obrovské štěstí, že přesně v době, kdy jsem měla pocit, že by se mělo něco stát nebo změnit, objevily se tyto moje ,,sudičky". Možná to bylo podle rčení ,,je-li žák připraven, učitel se dostaví". (smích)
Před pár lety jste měla velmi úspěšné turné s Věrou Špinarovou, se kterou Vás pojilo dlouholeté přátelství. Vzpomenete si ještě na tu chvíli, když jste se setkaly úplně poprvé?
Bylo to na Bratislavské lyře roku 1976. Hned jsme si porozuměly. Také neměla moc ráda tyhle ,,načančané" akce, byla naprosto upřímný a rovný člověk a tohle nablýskané ,,divadýlko" jí nedělalo dobře stejně jako mně, takže jsme byly spřízněné duše.
Máte to štěstí, že jste získala mnoho krásných rolí v různých českých muzikálech. Který z nich Vás nadchnul ze všech nejvíce?
Milovala jsem Kytici v Semaforu, dodnes, kdybyste mě probudili o půlnoci, zazpívám Vám Bludičku. (smích) Další, pro mě zlomový, muzikál byli Bídníci ve vinohradském divadle. Jsem dodnes pyšná na to, že jsem byla součástí představení, které otevřelo bránu tomu pozdějšímu muzikálovému boomu. (úsměv)
Také jste se objevila v několika filmech. Při natáčení jakého snímku ve štábu panovala nejlepší atmosféra?
No, vzhledem k tomu, že jsem natočila dva a žádný nebyl na Oscara, jsem jen ráda, že jsem poznala ,,jak se to dělá". Ve filmu Koncert je pro mě důležité, že se zachytila atmosféra koncertu z mých rockových začátků. Vůbec se neliší od toho, co se děje dnes. A ve filmu Můj hříšný muž pro mě byla nádherná zkušenost ze spolupráce s Michaelem Kocábem, který k filmu dělal hudbu.
S metalovou kapelou Soustrast jste nahrála cover k písni Jedeme dál. Kdo přišel s tímto nápadem a jak jste si užila natáčení klipu?
Kytarista Soustrasti hrál v divadle Broadway v jednom muzikálu, kde jsem zpívala, tak mi to nabídl. Moc mě to potěšilo a natáčení jsme si moc užili. Zvlášť natáčení klipu, kde jsme s Petrem Jandou hráli rodiče. (smích) Byla to, fakt, velká zábava.
Když jste neustále v jednom kole, dokážete si najít i čas pro sebe, že můžete vypnout a jen tak relaxovat?
Jasně, na chalupě u Jindřichova Hradce v lese. Tam se všechno vypíná samo.
Navštívila jste nedávno nějaké vystoupení, které Vás velmi zaujalo, nebo se chystáte v blízké době na koncert coby posluchačka?
Vzhledem k tomu, že mám sama dost práce, jsem trošku kulturní barbar. Naposledy jsem viděla muzikál Ples upírů, ten mě nadchl.
Jaký máte názor na současnou českou i zahraniční hudební scénu?
Myslím si, že všechno má svůj přirozený vývoj a každý, kdo má muziku rád, si v té obrovské nabídce najde ,,tu svou". (úsměv)
Dovolte mi pozvat všechny příznivce na Váš koncert v Domě kultury Šumperk, který se uskuteční už v pátek 22. září. Na co se můžeme během vystoupení těšit?
Na všechny moje hity, na novinky, na mou novou kapelu Amsterdam, na rockový zvuk a na veškerou energii, kterou do toho vystoupení všichni dáváme. Těšíme se.
S jakými plány do budoucna byste se s námi ještě chtěla podělit?
Po letech vydávám s Amsterdamem novou desku, na přelomu října a listopadu mám narozeninové turné s názvem Léta bláznivá, což leccos napovídá. (smích)
A na závěr vzkaz návštěvníkům šumperského koncertu…
Přijďte, užijeme si spolu bezva večer. Mám Vás ráda!
Oficiální stránka Petry Janů
Text: Michaela Horáková
Zdroj: tz DK Šumperk
Petra Janů – Měla jsem obrovské štěstí!
17.08.2017
Stálice československé hudební scény Petra Janů se v pátek 22. září po pěti letech vrátí do Šumperka s novým koncertním programem za doprovodu skupiny Amsterdam, která je složena z vynikajících hudebníků. Naší oblíbené zpěvačce jsme z toho důvodu položili pár otázek, abychom zjistili, co je u ní nového.
