Nadpozemská Bódhgaja

FiftyFifty, společenský magazín.
Nadpozemská Bódhgaja na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Nadpozemská Bódhgaja

FiftyFifty
Share

Nadpozemská Bódhgaja

Nejmírumilovnější ze všech indických poutních míst. Chrám Mahábódhi v Bódhgaje, jehož stěn se dotýkají větve stromu, pod kterým princ Siddhárta Gautama dosáhl osvícení a stal se Buddhou. Chrámový komplex byl pro svůj kulturně-historický význam zapsán v roce 2002 na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Ze čtyř nejslavnějších poutních míst buddhizmu spojených se životem jeho zakladatele je nejdůležitější severoindická Bódhgaja. Malé městečko leží v srdci jednoho z nejchudších indických států Biháru. V zimním období ožívá množstvím poutníků z řady zemí světa. Atmosféra chrámu Mahábódhi se ani přes tlačenici buddhistických mnichů, laiků, hinduistických věřících a turistů příliš nemění. Je tichá, až nadpozemsky klidná.

Probuzený princ

Životní příběh Buddhy je všeobecně dobře znám. V devětadvaceti letech se rozhodl vzdát se přepychu, opustil ženu, syna i palác a vydal se hledat pravdu. Nejdříve se jí snažil dosáhnout odříkáním, pak pochopil marnost této cesty a v místě známém dnes jako Bódhgaja usedl pod pípalový strom a zařekl se, že neodejde, dokud nedosáhne pravého poznání. To se mu podařilo a Siddhártha Gautama se stal Buddhou - Probuzeným. Bylo mu pětatřicet let, když zformuloval učení o čtyřech vznešených pravdách, a po zbytek života se věnoval výuce ostatních. Jeho učení má dnes ve světě kolem čtyř set milionů stoupenců.

Strom probuzení

Pípalový strom (Ficus religiosa), pod nímž prý Buddha došel pravého poznání, v Bódhgaje stále roste. Jeho odnož odvezla ve třetím století př. n. l. dcera panovníka Ášoky Sanghamitta na Srí Lanku, a když původní strom uhynul, nechala tam zasadit novou odnož. Podle některých pramenů jde dnes už o třetí až pátou generaci původního stromu.

Mohutný kmen stromu bódhi (stromu probuzení) je obklopen kamenným zábradlím a jeho větve podpírají kovové sloupy. Pískovcový blok u kořenů stromu je považován za hromový trůn, na kterém Buddha sedával obrácen tváří k východu. V jarním období je strom probuzení bez listů, v plné kráse jej lze spatřit na podzim, když se na něm třepotají tisíce srdčitých listů s dlouhými protáhlými konci a poutníci jsou odměňováni i množstvím drobných plodů se semínky, z nichž lze při troše štěstí vypěstovat posvátné semenáčky.

Mahábódhi

Chrámový komplex má rozlohu dvanáct akrů a je poset drobnými mohylami (stúpami)a svatyněmi. Na trávě kolem nich usedají adepti buddhistického učení a nad nimi se tyčí padesát metrů vysoká šedá pagoda chrámu Mahábódhi zdobená reliéfy. V jejím srdci ve svatyni se ukrývá pozlacená socha sedícího Buddhy.
Chrám postavený císařem Ášokou, nejslavnějším buddhistickým panovníkem Indie, tu stával již ve třetím století př. n. l., jeho podoba se ale nedochovala. Dnešní chrám Mahábódhi, postavený v klasickém stylu indické chrámové architektury, vyrostl na jeho místě v šestém století a je považován za jeden z nejstarších cihlových chrámů na území Indie.

Chrám obklopují posvátná místa spojená s Buddhou. Na východě je to malý chrám Animeš Ločana, odkud Buddha pozoroval smokvoň, na jihu jezírko, kam se chodil koupat a meditovat, na západě se dotýká chrámových stěn strom bódhi a u severní zdi chrámu uctívají poutníci dlouhý kamenný podstavec s vyřezávanými lotosy na vrcholu. Nazývá se Čankramana a označuje místo, kde se Buddha procházel ve třetím týdnu po svém duchovním probuzení. Podle legendy pod každým jeho krokem vyrostl ze země nádherný lotos.

Chrámy a jeskyně

Podobně jako většina jiných náboženských míst byla i Bódhgaja ve třináctém století za vlády muslimů opuštěna a ponechána osudu. Teprve v devatenáctém století ji znovu objevili barmští mnichové a začali s rekonstrukcí chrámu, na kterou později navázali britští archeologové.

Chrám Mahábódhi se dočkal vzkříšení a jeho okolí se v minulém století zaplnilo buddhistickými chrámy a kláštery z celého světa. Dnes tu vedle sebe v poklidné harmonii stojí chrámy z Japonska, Barmy, Bhútánu, Tibetu nebo Thajska, honosné i velmi prosté, v nejrůznějších architektonických stylech. V prostorné zahradě mezi nimi se tyčí obrovská pětadvacet metrů vysoká Buddhova socha obklopená bělostnými postavami kamenných bódhisatvů. Plán na stavbu největší sochy světa, sto padesát metrů vysoké sochy budoucího Buddhy Maitreji, byl prozatím odložen.

Pouhých patnáct kilometrů od Bódhgaje se nachází jeskyně, kde Buddha prováděl svá asketická cvičení a málem vyhladověl k smrti. Uvnitř stojí vyzáblá socha Buddhy s propadlým břichem a vystupujícími žebry. Cesta k ní je tak obtížná, že si ji většina turistů i poutníků raději odpustí.

Buddhistická poutní místa

K životu historického zakladatele buddhizmu se vážou čtyři nejdůležitější poutní místa. Kromě Bódhgaji je to Lumbiní, Buddhovo rodiště, dnes těsně za hranicí Indie v Nepálu, dále Sárnáth poblíž Benáresu a Kušinára, kde Buddha zemřel.

Buddha v hinduistickém pojetí

Hinduizmus učinil z Buddhy jedno z deseti smrtelných vtělení boha Višnua a začlenil ho tak do rozsáhlého panteonu svých bohů. V nazírání na smysl Buddhova příchodu se hinduisté neshodují. Někteří věří, že Buddha se narodil, aby svedl nehodné uctívače na špatnou stezku. Jiní se naopak domnívají, že k jeho zrození ho vedl soucit se zvířaty. Ta trpěla při prováděných obětech, proto se Višnu zrodil v podobě Buddhy a s sebou přinesl do Indie učení o nenásilí (ahinsa).

Autor: Jana Martínková
Zdroj: 100+1 



:: Fotogalerie ::
foto: bu2 foto: bu1 foto: bu3




© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz