Samarkand patří k nejstarším soustavně obydleným městům na světě. Založili ho Peršané na Hedvábné cestě zhruba v osmém století př. n. l. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl Samarkand zapsán v roce 2001. Azurové kupole mešit a dalších staveb a pohádkově zdobené fasády řadí Samarkand k nejkrásnějším městům Asie.
Město se stalo koncem čtvrtého a začátkem třetího století př. n. l. cílem nájezdů vojsk Alexandra Velikého, v roce 328 př. n. l. bylo po pokusu o povstání Alexandrem Velikým zničeno a vypáleno. V osmém století dobyli Samarkand Arabové a obyvatelstvo bylo nuceno přijmout islám.
Několikrát v historii byl Samarkand hlavním městem říše. Původně se rozkládal na svahu kopce Afrosiab, který dnes leží v severní části moderního Samarkandu. V desátém století už Samarkand oplýval množstvím bazarů, karavanserají, lázní i mešit a byly tam vybudovány rozsáhlé zavlažovací systémy.
Gur Emir
Dnes je v centru zájmu především samarkandská nekropole s řadou mauzoleí a hrobek. Nejkrásnější je Gur Emir, hrobka, kterou dal v letech 1403 až 1404 vybudovat Tamerlan pro sebe, pro své syny a vnuka Ulug Bega. Tamerlan byl zakladatelem a vládcem obrovské říše, která se rozkládala na území dnešního Íránu, Afghánistánu, Uzbekistánu a Turkmenistánu. Mauzoleum Gur Emir bylo dokončeno na přelomu let 1404 a 1405. Je vysoké 34 metrů a má bohatě zdobený interiér. Kolem jsou i další mauzolea a stavby vybudované v Tamerlanově době. Jejich mozaikové obklady a majolika jsou nádhernou podívanou, ať už jde o mauzoleum v tyrkysové barvě, které patří astronomovi Kazy-zade-Rumimu, učiteli Tamerlanova vnuka Ulug Bega nebo Tamerlanově sestře. Místo mezi stavbami vytváří stinné nádvoří.
Právě koncem čtrnáctého století v době největšího rozkvětu se Samarkand stal hlavním městem Tamerlanovy říše. V patnáctém století v době vlády Tamerlanova vnuka Ulug Bega Samarkand dále vzkvétal. Stavby byly sice méně grandiózní, ale byly to dokonale propracované architektonické skvosty.
V šestnáctém století se centrem říše stává Buchara a Samarkand zvolna, ale definitivně ustupuje ze slávy. Dnes je druhým největším městem Uzbekistánu a důležitým průmyslovým, kulturním a vědeckým centrem.
Buchara
Na Seznam UNESCO bylo historické centrum Buchary zařazeno v roce 1993 jako vynikající příklad středověkého města s mistrovskými díly islámské architektury. Na rozdíl od Samarkandu se v Buchaře dochovaly nejen jednotlivé historické budovy, ale celé staré město s desítkami kulturních památek. Nejstarší je mauzoleum Ismáíla Sámáního zhruba z devátého až desátého století. Legendy vyprávějí o Buchaře jako o zemi slunce ležící za vrcholky hor, městě plném báječných vůní, kde se na bazarech kupí štůčky hedvábí ve všech barvách duhy a kupole paláců září jako nebe a moře dohromady. Evropa se o bájné Buchaře dozvěděla z díla Marka Pola.
Stavby v Buchaře jsou převážně z nepálených cihel, jsou tu četné madrasy, mešity a řada mauzoleí. K těm nejznámějším patří malé, ale nádherné mauzoleum Ismáíla Sámáního, pevnost Arki, medresa Míri Arab či minaret Kalonské mešity, který se vypíná do výše 46 metrů. Bazary jsou stále stejně zajímavé jako před staletími. Kupí se tu granátová jablka, štůčky hedvábí jako kdysi, hory koření a čaje a všude voní kadidlo, které se tu také prodává.
Chiva
Byla další zastávkou na karavanní Hedvábné cestě severozápadně od Buchary a poslední zastávkou před tím, než se karavany vydaly do íránské pouště. Až do vpádu Arabů byla Chiva centrem staroperského náboženství pársizmu, který pak byl zcela překonán islámem.
Staré město Chivy Ičan Kala je dodnes obklopeno cihlovou hradbou vysokou deset metrů s několika baštami. Základem vzniku města byla oáza Chiva, v níž se karavany zastavovaly. Podobně jako v předchozích dvou městech tu jsou četné mešity, například mešita Djuma, mauzoleum významného básníka Pahlavana Mahmúda, madrasy s ubytovnami pro žáky a dva paláce postavené na začátku devatenáctého století.
Historické centrum Chivy bylo zapsáno na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO v roce 1990.
Uzbekistán (úředně Uzbecká republika)
Vnitrozemský stát ve střední Asii. Hraničí s Kazachstánem, Turkmenistánem. Afghanistánem, Tádžikistánem a Kyrgyzstánem.
Rozloha: 447 000 km2
Počet obyvatel: 24 milionů
Hl. město: Taškent (přes 2 miliony obyvatel)
Úřední jazyk: uzbečtina
Zdroj: 100+1
Klenoty Hedvábné stezky
24.05.2010
Chiva, Buchara, Samarkand. Tři zastávky na Hedvábné stezce. Tři města v dnešním Uzbekistánu. Vynikají islámskou architekturou, o Buchaře se v legendách hovoří jako o nejpůvabnějším místě mezi měsícem a hvězdami. Všechna tři města jsou na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
:: Fotogalerie ::
