Zodpovědnost je mrcha a nedá nikomu spát. Zodpovědnost na náměstí se vydělí počtem lidí na něm a výsledek je? Skoro žádný. Každý si myslí, že nebožáka zachrání ten druhý...
V podstatě neřešíte výše uvedené do okamžiku, než se stanete součástí příhody/nehody. Dnes jsem měla velmi otřesný zážitek na ulici plné lidí, kde jakýsi gentleman velmi odporně nadával nějaké, pro mě neznámé paní. Pak do ní několikráte strčil až skončila s vyděšeným obličejem na stěně domu.
Nevím, co se mezi nimi dělo, jestli měli mezi sebou závažný problém a pán využil svojí fyzické převahy a slovníku nad dotyčnou. Každopádně to chování se mi nelíbilo a šla jsem se paní zastat. Lidé na chodnících stáli a tuto akci pozorovali. Řekla bych s patřičnou zvědavostí, jestli poteče krev, či nikoliv.
Když jsem k výše zmiňované dvojici přišla a zeptala se gentlemana, zda-li je nutné tolik vyvádět, bylo mi sděleno, že jsem si pravděpodobně přišla také nějakou tu ránu vykoledovat.
Je pravda, že jsem se bála a hrdinství mě přešlo. Pán totiž svoji agresivitu a zlobu namířil proti mě. Paní někam zmizela a já jsem začala přemýšlet, jaký chvat využiji.
Koukala jsem asi velmi překvapeně, když mě pán častoval velmi nevybíravými slovy a s úšklebkem, "tohle nevydejcháš, krávo, co?" se mu evidentně udělalo dobře.
Musím říct, že jsem podporu ze sledujícího davu žádnou necítila. Prostě by mě nechali asi zmlátit.
Po incidentu jsem se rozhodla, že se půjdu přihlásit ne do kursu sebeobrany, ale vytipuji si kurs přímého kopu do koulí. Pravděpodobně nic jiného na agresory neplatí, zvláště, mají-li evidentně více kilo než já. Zneškodnit a utéct.
Možná se ještě před tím uklonit publiku a čekat na potlesk.
Kdo by měl vychovávat hrdiny? Škola, rodina? Nebo máme čekat při průšvihu na Spidermana?
Zdroj: Kritizujeme.cz
