„Spolu se zemědělci jsme postavili speciální skleníky, díky kterým mohou pěstovat plodiny déle než jen během hlavní sezóny, a spolu s místními odborníky jim ukázali, jak stavět zavlažovací nádrže. Místní také učíme, jak se s tím, co vypěstují, uplatnit na trhu, jak si vytvořit vlastní produkt a značku,“ vysvětluje koordinátorka projektu Kateřina Kodysová, která se před nedávnem vrátila z Mongolska.
V současné době v Mongolsku funguje 23 kooperativ, družstev, ve kterých se sdružují zemědělci a pěstitelé, kteří svoje výrobky prodávají na místním trhu. Většina kooperativ zpracovává mléko a vyrábí sušené jogurty, po kterých je největší poptávka. Další zpracovávají vlnu a kůži, ze které šijí tradiční obuv a kabelky, nebo vyrábějí hedvábné kravaty. Jiné kooperativy pěstují ovoce a zeleninu, kterou dál zpracovávají a dodávají do obchodů.
„Zemědělcům se díky členství v družstvech daří, jsou profesionálnější a dokážou se prosadit na trhu. Jedno družstvo dokonce vlastní restauraci, kde prodává svoje výrobky. Často nám říkají, že kdyby pracovali každý sám, nikdy nedosáhnou takových výsledků, jako společně v družstvech. Znatelně se jim zvýšil zisk, takže se jejich malé podnikání může dál rozrůstat. Mají hodně plánů do budoucna a jsou motivovaní,“ vysvětluje princip fungování v družstvech Kateřina.
Za jeden z největších úspěchů považuje otevření stánku přímo v hlavním městě Ulánbátaru: „Prodávají tam jejich česnek. Tak jako ve většině zemí, i v Mongolsku mají dovážený česnek z Číny. Oni jsou ale patrioti a radši si koupí ten jejich, protože je lepší.“
ADRA plánuje do budoucna spolupráci s místní bankou tak, aby drobní podnikatelé byli schopni vzít si výhodný úvěr a dál se rozrůstat. „Budeme školit další zemědělce a nakupovat potřebné zařízení například na výrobu jogurtů,“ dodává Kateřina.
Rozhovor s paní Dashzeveg z mongolské provincie Selenge
Paní Dashzeveg je 60 let, má 6 dětí, 10 vnoučat a ve městě Sukhbaatar dala dohromady malou skupinu lidí, kteří se ve své vesnici a okolí živí pěstováním ředkviček, rajčat, okurek a jejich zavařováním. Chce se s pomocí Adry uplatnit se na místním trhu, a pomáhat tak lidem se zdravotním postižením ze svého okolí.
Paní Dashzeveg, kdy a proč jste se rozhodla s vašimi sousedy začít společně podnikat?
Fungujeme od roku 2010. Rozhodli jsme se začít pěstovat a zpracovávat zeleninu ve velkém, abychom byli finančně soběstační a měli čas pečovat o naše příbuzné se zdravotním postižením. Momentálně se staráme o 5 dětí a dospívajících a 1 starší paní.
Co Vám osobně spolupráce s ADROU přinesla?
Díky školením jsme se dozvěděli spoustu praktických věcí týkající se podnikání, ale naučili jsme se i nové zemědělské techniky, např. jak správně kompostovat, jak využívat zbytkovou vodu, nebo jak správně pěstovat ve skleníku. Díky tomu vyděláváme víc peněz. Výnosy z našeho podniku navíc částečně hradí léčbu příbuzných.
Čím jste se živili dříve?
Pracovali jsme každý sám na své zahradě a pěstovali zeleninu jen pro naši potřebu. Neměli jsme skleník, takže jsme byli závislí na sezóně. Teď díky skleníku můžu pěstovat zeleninu déle a podle toho, co je žádané na trhu, se rozhodnu, co zasadím.
Co nyní pěstujete?
Pěstuju salát, ředkvičky, ve skleníku rajčata a okurky. Nejvíce se vyplatí ale zpracování zeleniny, kterou nakládáme a zavařujeme. Pořád se dozvídám něco o nových technologiích a receptech, je to tvůrčí proces. Teď se snažíme pěstovat jahody, protože za ně dostaneme na trhu nejvíce.
Kde všude prodáváte?
Zákazníci často chodí ke mně domů, začala jsem ale prodávat i v Ulánbátaru. Obešla jsem různé prodejny a nabídla jim vzorky nakládané zeleniny. Lidem zachutnaly a teď si sami ode mě objednávají, proto plánuji vyrábět ve větším. Díky Adře jsme vytvořili vlastní značku. Pěstujeme i květiny, nedávno jsme prodávali na velké výstavě tady ve městě.
Jaké máte plány do budoucna?
Chceme pomoci dalším ženám naučit se něco nového, aby se mohly samy finančně zabezpečit. Darovala jsem třeba nějaká kuřata sousedkám a naučila je, jak se o ně starat, nebo jak šít tradiční boty a kožešinové rukavice (palčáky). Nedávno jsem naučila jednu z dívek se zdravotním postižením plést mongolské ponožky, které bude vyrábět na zakázku.
Projekt je realizován za podpory Evropské Unie a České rozvojové agentury.
Zdroj: tz ADRA
