Febiofest dnes zahájí velká kostýmní podívaná z doby krále Ludvíka XIV. Králova zahradnice, kde Rickman hraje a kterou zároveň i režíroval. Druhým zahajovacím filmem Febiofestu bude Annaudův nový snímek Talisman vlků.
Jeden z nejlepších britských herců současnosti, držitel Zlatého glóbu a Emmy za hlavní roli v Rasputinovi, známý jako profesor Snape z Harryho Pottera a herec mnoha tváří Alan Rickman zasvětil první půlku kariéry divadelním prknům. Rickman zároveň debutoval v 90. letech jako režisér ceněným filmem Zimní host s Emmou Thompsonovou v hlavní roli. Diváci Febiofestu tak uvidí v české předpremiéře teprve jeho druhé režijní dílo Králova zahradnice. Ve výpravné romanci z doby Krále Slunce a vzniku zahrad ve Versaille si Rickman také zahrál, a to mj. po boku Kate Winsletové. Rickman ztvárnil desítky rolí, za roli šerifa z Nottinghamu z filmu Robin Hood: Král zbojníků získal cenu Bafta, zahrál si i ve filmu Láska nebeská nebo Rozum a cit, z osmdesátých let je divákům znám z diváckého hitu Smrtonosná past.
Hned druhý festivalový den přijede mezinárodně uznávaný izraelský režisér Eran Riklis, jehož první filmy byly v 90. letech uvedeny v programu Berlinale i festivalu v Benátkách. V rámci jeho Pocty uvede Febiofest čtyři snímky. Mezi nimi film Syrská nevěsta, oceněný diváckou cenou v Locarnu, ve kterém nahlíží na byrokratické obtíže svatebčanů v oblasti izraelsko-syrské hranice na Golanských výšinách. Obdobnou cenu získal Riklis na Berlinale za film Citrónový sad o palestinské vdově, která se snaží zabránit pokácení citroníku, k němuž se uchýlí nový soused – izraelský ministr obrany. Diváci festivalu uvidí ještě Riklisovu tragikomedii Personalista a snímek Tančící Arabové, příběh palestinského mladíka vyrůstajícího v židovském prostředí, který je aktuálně nominován na čtyři výroční ceny izraelské filmové akademie včetně ocenění pro nejlepšího herce v hlavní roli.
Febiofest ve spolupráci s Polským institutem v Praze představí u příležitosti sedmdesátého výročí konce druhé světové války sekci Polsko 44. Ta se pokusí vypořádat s nejtragičtější národní zkušeností dvacátého století prostřednictvím odpovědi na otázku, zda film slouží k posilování nebo bourání národních mýtů, a přiblíží zkušenosti z války i generacím, které ji samy nezažily. V této sekci se střetnou klasická díla polské filmové školy se svými nejnovějšími protějšky. Dva pohledy na události Varšavského povstání z roku 1944 zprostředkuje drama Andrzeje Wajdy Kanály a diváky očekávaný velkoryse natočený válečný film Město 44 mladého režiséra Jana Komasy o milostném příběhu mladých povstalců na pozadí zkázy Varšavy. Klasický snímek Akce u Arzenálu Jana Łomnického a Kameny na pevnost Roberta Glińského jsou zase filmovými adaptacemi stejného příběhu z dějin skautského protinacistického odboje. Sekci doplňují demytologizující Eroica Andrzeje Munka a unikátní současný pseudodokument složený z podbarvených a ozvučených archivních filmových záběrů nazvaný Varšavské povstání.
Neobvyklé postavy a jejich pocity osamělosti, vykořeněnosti, vydělení, společenské handicapovanosti a výlučnosti odehrávající se od Islandu až po Afriku – to je výčet ústředních motivů snímků letošní soutěže Nová Evropa. Hlavní hrdina snímku Patrikův den trpí schizofrenií, jeho stav se však nečekaně zlepší poté, co se zamiluje. Láska figuruje i v britském dramatu X+Y, v němž se autistický Nathan zúčastní olympiády v Číně, kde se střetne s krásnou Mei. Aerobik – Příběh lásky k sobě zase přivede dva mentálně postižené, kteří chtějí proniknout do televize se svou vlastní show věnovanou aerobiku. Vykořeněnost je pak vlastní hrdinům finského snímku Uprchlíci, kteří se rozhodnou uniknout z nápravného ústavu pro mladistvé. Afričtí běženci stojí ve středu filmu Naděje, zatímco ve snímku Básník ze školky vytváří zázračné dítě v pěti letech vyzrálé básně. Na lehčí notu hraje romantická komedie Pauza o introvertním milovníkovi hudby nebo takřka „ameliovská“ pohádka pro dospělé Liza, liščí víla. Českým zástupcem v letošní soutěži je pak debut Schmitke o stárnoucím německém inženýrovi, který je vyslán do českého pohraničí, aby zde opravil turbínu větrné elektrárny, a českou stopu najdeme i v islandsko-českém koprodukčním snímku Život v akvárku.
V sekci Světové panorama, která dohromady nabídne 17 filmů, má letos největší zastoupení britský film, několik snímků prezentuje i Polsko, které je v posledních letech na vzestupu. V současnosti asi nejvýraznější polský tvůrce Wojciech Smarzowski, kterému Febiofest věnoval Poctu už před pěti lety, natočil silný příběh U strážnýho anděla o spisovateli bojujícím s démonem alkoholem. Na festivalu bude uveden i poslední film legendárního polského režiséra Krzysztofa Zanussiho Cizí tělo, jenž vloni zahajoval prestižní festival v Torontu. Zanussi byl oceněn Kristiánem na Febiofestu už v roce 2001. Ve výběru nejzajímavější tvorby uplynulého roku nemůže chybět poslední snímek španělského režiséra Carlose Vermuta s názvem Magická dívka – netradiční drama s prvky thrilleru si veze z festivalu v San Sebastianu ocenění pro nejlepší film a za nejlepší režii. Pár let do minulosti se vrací poslední film plodného britského tvůrce oceněného například na festivalech v Berlíně nebo v Cannes Michaela Winterbottoma. Ve filmu S tváří anděla inspirovaném příběhem americké studentky obžalované z vraždy své spolubydlící ztvárnili hlavní role Kate Beckinsaleová a Daniel Brühl. Australský kontinent bude na letošním Febiofestu zastoupen hvězdou největší: hollywoodská herecká megastar Russell Crowe však tentokrát vystoupí i v roli debutující režiséra snímku Cesta naděje, ve kterém si zahrál po boku Bond girl Olgy Kurylenkové.
Mezinárodní filmový festival Praha – Febiofest potrvá od 19. do 27. března.
Více informací ZDE.
Zdroj: tz, redakčně upraveno
