Reprezentativní výzkum zjišťoval životní hodnoty a postoje mladých lidí, jejich ochotu zapojit se do veřejného dění, způsob trávení volného času, vnímání společenských problémů, spokojenost se školou anebo jejich vztah k médiím.
Závěrečná zpráva tohoto výzkumu přináší srovnání výsledků v časové řadě s lety 2009 a 2012.
Názory a postoje středoškoláků v mnohém korespondují s tendencemi, které se projevují v celé společnosti. Studenti jsou silně ovlivňováni médii a poměrně snadno slyší na zdánlivě jednoduché interpretace a řešení nejednoznačných a komplikovaných problémů. Pocit, že mohou k řešení problémů přispět, je u studentů středních škol omezený. Okolo 80 % z nich si dlouhodobě myslí, že lokální, celostátní ani celosvětové problémy nemohou vlastní iniciativou ovlivnit. Důvodem nízké občanské angažovanosti mladých je podle středoškoláků znechucení politikou a společenským děním, obecná lhostejnost mladé generace a příliš vlastních problémů, ať už osobních, rodinných nebo finančních, kvůli kterým nemají na občanskou aktivitu čas.
„Pokud jen pětina studentů věří, že mohou ovlivnit řešení společenských problémů, znamená to mimo jiné, že si neosvojují základní principy zastupitelské demokracie. Mladí lidé zároveň uvádějí, že se ve školní výuce o aktuálních společenských a politických tématech dozvídají minimálně: jen 3 % z nich jmenuje školu jako hlavní zdroj informací. Tyto a další výsledky výzkumu naznačují značné selhávání stávajícího občanského vzdělávání, tedy výchovu demokraticky smýšlejících, aktivních a zodpovědných občanů. K výše uvedeným číslům ale musím dodat, že spolupracujeme s řadou škol, pro které tohle neplatí, a setkáváme se s mnoha mladými lidmi, kteří si uvědomují, že mohou svět kolem sebe měnit k lepšímu a skutečně to také dělají. Například přehled 140 projektů nominovaných na letos poprvé udělovanou cenu Gratias Tibi (www.gratiastibi.cz) je radostné čtení. Věřím, že se někteří z těch, kteří za nimi stojí, v budoucnu stanou slušnými a kompetentními politiky. Ty Česká republika potřebuje,“ říká Karel Strachota, ředitel programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni. Přitom na otázku, zda by si studenti uměli představit, že se v budoucnu stanou místním, regionálním nebo celostátním politikem, odpovědělo kladně 14 % dotázaných.
„Zobecnění politiky jako něčeho na všech stupních prohnilého vede k nižší angažovanosti mladých, což ve výsledku opět přispívá k personálnímu zakonzervování politiky. Nelze však vyloučit, že mladí lidé, kteří se tomuto trendu vymykají, svou aktivitou změní většinový postoj nastávajících generací středoškoláků,“ říká Daniel Prokop, sociolog a analytik výzkumné agentury Median, která průzkum ve spolupráci s Člověkem v tísni realizovala.
Komentované výsledky výzkumu lze najít na webových stránkách programu Jeden svět na školách.
Zdroj: tz ČvT
