Vyhodit dítě závislé na drogách z domu – je to řešení problému?

Závislost na drogách u dítěte s sebou nese i problémy. Dítě se jednak mění psychicky, ale také někdy může začít doma i krást cenné věci nebo peníze, aby mělo prostředky na získání své dávky. Občas je situace tak neúnosná, že dítě, které žije ve společné domácnosti se svými rodiči, není ochotné ani v nejmenším usměrnit své problémové chování, ničí vybavení bytu a v nejednom případě pod vlivem drogy nebo v "absťáku" psychicky a fyzicky terorizuje své rodiče a další blízké, kteří s ním žijí.

Nechceme tě znát!
Potom často zbývá jenom jedna možnost, a to vyhodit dítě z bytu. Je totiž třeba si uvědomit, že pokud je člověk v určité fázi závislosti, je potřeba mu dát jasně najevo, že to je reálná možnost. Na to, že je rodiče nikdy z domu nevyhodí, totiž děti hodně hřeší. A pokud to rodič v určitý moment neudělá, je to jenom oddalování něčeho, co jednou nevyhnutelně přijde. Čím je to delší, tím je to horší. Doma pak mají pětadvacetiletého agresivního závislého a žádné páky na něj už nemají. Ale pozor, vyhodit dítě z domu s sebou přináší jak svá pro, tak i svá proti.

Vyhození na ulici: cesta k samostatnosti?
Pokud je dítě, které bere drogy, opravdu vyhozené z domu, jsou možné v zásadě dvě varianty. Ta první je optimističtější – dítě je v takovém šoku (posilování negativní motivace k pozitivní změně), že se opravdu rozhodne problém řešit a půjde odvykat, při druhé naopak propadne drogám ještě více a stane se součástí nějaké drogové komunity.

Nezletilce jen tak nevyhodíte
Vyhodit dítě starší 18 let z domu je z právního hlediska v pořádku. Pokud je ještě nezletilé, situace je složitější. Díky tomu, že má doma stále napsané trvalé bydliště, má právo se kdykoliv (i za asistence policie) dostat zpět. Výměna zámků tedy nic neřeší. Ideálním řešením je nechat mu změnit trvalé bydliště ještě před jeho vyhozením.

Je ale skutečností, že obecní úřady nerady ruší trvalý pobyt, protože pokud není nahlášen nový trvalý pobyt osoby, stává se místem trvalého pobytu sídlo úřadu. S tím mají úřady řadu starostí – přebírání korespondence apod. Proto by jim nemuselo stačit prosté prohlášení rodičů-nájemníků, že už s nimi dítě nebydlí. Pokud jsou ochotni sousedi učinit čestné prohlášení, je možné tvrzené skutečnosti prokazovat i tímto čestným prohlášením jiných osob, které v domě nebo okolí bydlí. Pokud toto není možné, lze doporučit notářský či exekutorský zápis, kterým se osvědčuje skutečnost – v tomto případě, že dítě ve společné domácnosti nebydlí.

Dobré je také stanovit si jasné podmínky (a seznamte s nimi dítě), kdy je možnost ho znovu vzít domů a pomoci mu. Dítě například musí přinést potvrzení o nástupu do léčby – pak je ale třeba také promyslet, co se bude dít, když dítě do léčby nenastoupí, když ji neukončí, když ji ukončí a začne znovu brát drogy.

Rady pro vyhozené
Nejvyšší čas se začít zajímat o léčbu. Asi si nebudete moci vybírat a vezmete to zařízení, kde budou mít zrovna místo. Snažte se opravdu odvyknout. V závěru léčby si najděte místo s ubytováním a zkuste rodiče nějak usmířit. Určitě totiž ocení vaši snahu, že jste čistí. Ale pozor, je to jen a jen na vás!

Zdroj: Psychické zdraví.cz