„U jelena lesního nám navíc plán péče Národního parku Šumava ukládá výrazné zlepšení struktury populace. Jde především o dodržení poměru pohlaví a věkové složení. Aby bylo možné těchto cílů dosáhnout, přijmuli jsme v honitbách národního parku taková opatření, že lov zvěře je zde především nástrojem k redukci stavů, není to v žádném případě komerční záležitost," vysvětluje Adam Jirsa, které má péči o jelení zvěř v Národním parku Šumava na starosti. Na území šumavského parku jeleni nerostou proto, aby byli zastřeleni s kapitálními trofejemi, jako je tomu v běžných hospodářských lesích. Odborníci ze správy parku tak mohou pozorovat jejich chování a zvyky od narození až do velmi vysokého věku.
„Zhruba devadesát pět procent jelenů v republice, kterým je okolo 18 let, žije na území Národního parku Šumava," řekl včera mluvčí správy Šumavského parku Pavel Pechoušek.
Tvrzení o dlouhověkosti šumavských jelenů potvrdil i Vladimír Bádr, soudní znalec v oboru myslivosti, se kterým Správa Národního parku Šumava spolupracuje. Stáří jelení zvěře vypočítává jedinečnou laboratorní metodou. Zub z čelisti jelena rozřízne a pod mikroskopem zkoumá jeho opotřebovanost a množství zbytkového vápníku. Z každé trofeje zkoumá Bádr šest až osm zubů, aby byla jeho tvrzení nezpochybnitelná. Stáří jelena je pak touto metodou možné určit s přesností na jeden měsíc.
„Světlé letní a tmavé zimní vrstvy sekundárního zimního cementu přibývají mezi kořeny zubů, stejně jako letokruhy u stromu," popsal Vladimír Bádr, který si ze správy parku k laboratornímu zkoumání odvezl čtyři trofeje. V předchozím roce už takto zkoumal přes třicet vzorků. Nejstarším jelenům bylo od 17 do 21 let.
Zdroj: tz NP Šumava z 8.2.2012
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě