Předmětem bádání se stala tamní skupina tučňáků Humboldtových, jejichž čichové schopnosti evidentně umožňují rozlišovat vhodné, tedy nepříbuzné partnery. Tucet tučňáků, včetně vytvořených rodičovských párů, jejich potomků a několika nepříbuzných jedinců, se stalo základem celého pokusu. Výsledky práce jsou podstatným přínosem pro výzkum mechanismů, blokujících inbreeding, tedy příbuzenského křížení druhů.
Tučňáci normálně žijí ve velkých koloniích čítajících tisíce kusů, ale přesto jsou přísně monogamní. Pevná rodičovská vazba a jakýsi smyslový trik umožňuje odchovávat, krmit a především rozpoznat vlastní mláďata mezi stovkami podobných. I po dnech lovu potravy v moři se dospělci vracejí ke správnému hnízdu.
„Osobitý pach je tím trikem, který umožňuje rozpoznání vlastních potomků,“ tvrdí Heather Coffinová, hlavní autorka studie. „A zajišťuje také, že se nové rodičovské páry nebudou zakládat z příbuzných jedinců.“ Výzkum v zoologické zahradě pak umožnil přesně vysledovat příbuznost a rodinné vazby mezi jedinci s takovou přesností, která by v přírodě nebyla pravděpodobně možná.
Vědci odebrali na smotky bavlny vzorky osobitých pachů z podocasních žláz jednotlivých exemplářů, a tyto následně umístily do několika hnízdních přístřešků, které se podobají psím boudám. Bez velkého váhání se tučňáci rozhodli trávit pak čas v těch úkrytech, které nesly jejich osobitý pach. V poněkud složitějším uspořádání byl experiment opakován, s výsledkem, že tučňáci dali přednost pachů obecně příbuznějších jedinců, pokud už nenalézali svou vlastní čichovou stopu.
„Práce výzkumné skupiny přinesla průlomové poznatky o smyslovém vnímání ptáků,“ říká Mark E. Hauber, profesor psychologie z Hunter College. „Podstatný je behaviorálně kritický kontext čichového vnímání tučňáků, a to rozpoznání přátel od nepřátel, a především rozpoznání rodinných a příbuzných jedinců od ostatních.“
Článek byl uveřejněn 22.9 2011 na serveru ScienceDaily pod názvem Smells May Help Birds Find Their Homes, Avoid Inbreeding; Research May Bring Help to Endangered Species.
Autor: Radomír Dohnal
Zdroj: Ecomonitor.cz
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě