Tablety pro alkoholiky

Podle odhadů je ve světovém měřítku alkohol odpovědný za téměř čtyři procenta všech úmrtí a u pěti procent obyvatel planety se podílí na vzniku nových onemocnění. Léčba alkoholizmu je náročná, často se neobejde bez pobytu na specializované klinice a bez psychoterapie. Velké části alkoholiků se podobné péče nikdy nedostane. To by se mohlo změnit. Farmaceutické společnosti pracují na vývoji léků, které by údajně mohly pomoci lidem se závislostí na alkoholu navždy skoncovat.

Diskrétní léčba
Alkoholici zdaleka nemusí být jen lidé s nízkým vzděláním a nízkými příjmy. Častým případem jsou mladí dospělí lidé, u nichž se pití vlivem náročného společenského života začne vymykat kontrole, nebo naopak starší lidé, kteří dokážou svou závislost dobře skrývat. Chodí do zaměstnání, i když jsou ráno víc unavení než jiní. Vedou sportovní kluby, mají koníčky, přátele, jejich manželství se obvykle nerozpadne. Jsou to lidé, kteří by uvítali nenápadnou léčbu medikamenty. Takových léků na trhu mnoho není.

Jeden z již prodávaných léků proti alkoholizmu blokuje receptory v mozkovém centru odměny vyvolávající příjemné pocity a omezuje tak potěšení z pití. Tento lék však má několik zásadních nedostatků. Neúčinkuje na všechny pacienty stejně a nedokáže v mozku nahradit to, co dělá alkohol. Například nedokáže ztlumit stres. Mnoho lidí sahá po skleničce právě kvůli velkému napětí. Na druhou stranu když pacienti tento lék užívají a pak sáhnou po alkoholu, očekávané uvolnění se nedostaví. Naopak se cítí velmi špatně, hůř, než kdyby plně abstinovali. Výrobci léků se proto pokoušejí zaměřit na mírnění stresu, jinými slovy hledají lék, který by ulevil od stresu, ale přesto nepřinesl příjemné pocity.

První vlaštovkou se stal experimentální lék označený LY686017, který blokuje jeden z mozkových receptorů zúčastněný na projevech stresu. Jiná cesta vede přes hormon CRH, jenž hraje klíčovou úlohu v mozku člověka trpícího stresem. Hormon CRH by mohl být využit kromě léčby alkoholizmu i k vývoji léků proti posttraumatické stresové poruše.

Opatrnost na místě
Ukazuje se, že některé další léky na duševní nemoci mohou mít nečekaně příznivé dopady i na alkoholiky. Příkladem může být jeden z léků na epilepsii. Při čtrnáctidenním pokusu s tímto lékem se podařilo u 370 těžkých alkoholiků zmírnit závislost na pití na únosnou míru. Místo několika lahví vína denně jim stačila jedna sklenička.

Velký tržní potenciál podobných léků vede k obavám některých odborníků, že tablety proti alkoholizmu budou časem předepisovány i lidem, u nichž by se závislost nikdy nevytvořila. Dočasná vyšší spotřeba alkoholu zejména u mladých lidí bývá společensky podmíněna a s příchodem nových životních povinností zmizí. Mohl by se tak opakovat případ léku na deprese Prozac, který byl v USA nadužíván i klinicky zdravými jedinci, ačkoli měl vážné vedlejší účinky a byl spojován s vysokým výskytem sebevražd.

Nový lek proti závislosti na alkoholu má řadu vedlejších účinků. Způsobuje například potíže s viděním, vyvolává sebevražedné myšlenky a mění kyselost krve. Podle některých názorů nebude pití alkoholu na rozdíl od různých chorob nikdy léčitelné pouhými tabletami. Léčba alkoholizmu výhradně medikamenty bude především záviset na poměru přínosu a rizik, které s ní budou spojeny.    


Fakta z EU a Česka
Alkoholizmus je v Evropské unii jedním z hlavních zdravotních a sociálních problémů. Je tu nejvyšší podíl alkoholiků na světě a největší spotřeba alkoholu na obyvatele. Nadměrná konzumace alkoholu způsobuje vážné zdravotní potíže více než sedmi procentům obyvatel EU. K tomu je třeba přičíst následky v podobě smrtelných úrazů na silnicích, asociální dopady jako násilí, vandalizmus, kriminalita, rodinné problémy a nízká produktivita práce. Každé pětadvacáté úmrtí na světě a každé desáté v Evropě je důsledek požívání alkoholu.

Česká republika obsadila v loňském roce v konzumaci alkoholu druhé místo světového žebříčku. První příčka patří Lucembursku, Rusko se dostalo až na osmnácté místo.

V Česku se vypije ročně průměrně 10,2 litru čistého alkoholu na osobu a rok. Pokud jde o konzumaci piva, vyšplhalo se Česko dokonce na první místo na světě. Ročně tu připadá na člověka 159 litrů piva. Do tohoto průměru se počítají i nemluvňata. Pokud jde o tvrdý alkohol, nejvíc se v Česku pije vodka, druhé místo patří tuzemáku a třetí fernetu.

Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky vyplývá, že se v České republice léčí u ambulantních psychiatrů ročně asi 27 000 pacientů a na léčbu alkoholizmu je hospitalizováno ročně 11 000 pacientů. Předpokládá se, že odbornou pomoc vyhledává jen zlomek závislých na alkoholu. Podle odhadů je v Česku až 600 000 lidí závislých na alkoholu.

Na nemoci způsobené chronickým pitím alkoholu zemře v ČR ročně asi 4000 mužů a 2000 žen. Za nemoci, které způsobuje nebo ovlivňuje alkohol, se považují například choroby jater, duševní poruchy, zhoubné novotvary ústní dutiny nebo žlučových cest, cévní onemocnění a otravy.   



Zdroj: 100+1