Svět plný fantazie: Celé Česko čte dětem

tvrdí americký autor knihy Učebnice předčítání Jim Trelease.

Jeho publikace se stala inspirací pro Evu Katrušákovou, která v roce 2006 založila a od té doby vede obecně prospěšnou společnost a rozsáhlý projekt Celé Česko čte dětem. Ovlivnila ji i obdobná akce probíhající od roku 2001 v Polsku. Kampaň Celé Polsko čte dětem byla oceněna v Maccao v roce 2006 mezinárodní cenou, jako nejlepší aktivita na podporu dětské vzdělanosti ve světě.

Trelease ve své učebnici také přímo vyzývá rodiče: „Bez ohledu na to, kolik máš práce, je tou nejdůležitější věcí, kterou můžeš učinit pro budoucnost svého dítěte kromě projevů lásky a objímání, také každodenní hlasité čtení a omezení televize.“ Odborníci potvrzují, že pravidelné předčítání učí dítě jazyku a myšlení, rozvíjí jeho paměť a obrazotvornost. Rovněž ho obohacuje nejen o vědomosti, ale i o vzorce morálního chování. Navíc posiluje sebevědomí.

Eva Katrušáková podotýká: „Předčítání je součástí správné výchovy, je protikladem k dnešnímu „instantnímu“ světu, ve kterém lidem často chybějí záchytné body, pocit sounáležitosti a pevná půda pod nohama. Čtení dětem je neokázalým projevem lásky, kterou každý z nás potřebuje a po které prahne.“

Projekt vznikl proto, aby si společnost uvědomila, že pravidelné předčítání má pro emocionální vývoj dítěte a formování jeho návyku číst si v dospělosti obrovský význam. Projekt provází heslo „Čtěme dětem 20 minut denně!“
Do akce Celé Česko čte dětem se zapojují nejen rodiče, ale i přes 200 institucí, škol, školek a knihoven, dětská oddělení nemocnic a další dobrovolníci.

Kampaň podporují i známé osobnosti, které dětem předčítají. „Dospělí se rádi identifikují se svými oblíbenci a možná si řeknou: Když on se věnuje svým dětem, budu to dělat i já,“ míní Eva Katrušáková. Celebrity začaly s předčítáním v Ostravě, ale i v jiných městech. Michal Horáček jakožto moderátor byl sám dojat působivostí takového veřejného předčítání. Četba je pro něho tou nejblahodárnější drogou, jakou si umí představit. „Na nic ze svého dětství si nevzpomínám raději než na hlas svého dědečka, který mi četl verneovky, a na hlas mé maminky, která mi četla pohádky,“ líčí.

:: Fotogalerie ::