Pravidla pravopisu trochu jinak 7.

Bydlím na vesnici, odkud byste kamenem dohodili do Prahy, ale autobusem se odtud i do blízkého města dostanete zřídka. Tak jsme měli auto, abychom při dvou dětech zvládali dojíždění do a ze školy a abychom mohli dětem dopřát i nějaké kroužky.
Všimli jste si? Měli jsme auto. Respektive.. máme ho stále, jenže jsem ho nabourala.
A protože autobusy jezdí pochopitelně v úplně jiné hodiny, než bychom potřebovali, musíme leckam pěšky. Nevadí mi to, jen to zabere "trochu" času (jedna cesta z města k nám tak cca hodinku), který pak chybí jinde.
A protože Fiftyfifty chce být stále aktuální, nemůžu chtít po šéfredaktorce (i když upřímně - zkusila jsem to :-) ), aby připravila články na týden dopředu, abych je mohla o víkendu opravit. Kdybyste tedy u některých článků objevili větu "Článek dosud neprošel jazykovou úpravou," není to proto, že korektorka (tedy já) stávkuje, ale proto, že jsem se dostala do časové tísně (nebo jsem u korektur usnula a podobně). Ve chvíli, kdy článek opravím, věta zmizí.

Sama doufám, že tuto berličku nebudu potřebovat často, přesto jsem měla pocit, že bychom si to měli vyjasnit. Snad budete mít pochopení a zachováte Fiftyfifty nadále přízeň.



P.S.: do textu se mi nikam ten tvar nehodil, tak ho přidávám sem: abys/kdybys :-)
Ve snaze psát spisovně občas někdo použije "aby jsem", "aby jsi" nebo "aby jste" a to mě pak málem omývají.