Domovní plísně se vyskytují nejvíce v zimních měsících, chladnu a vlhku. Ty venkovní mají svoji vrcholnou „sezónu“, co se výskytu týká, většinou koncem léta.
Každá oblast navíc může mít své specifické plísně. Ve sklenících roste Helmintosporium, v klimatizačních potrubích Fusarium a úhona, v lese se setkáme s ganodermou, rostoucí na tlejícím dřevu.
Penicilin ve sklepě
Ovocné sady obývá Monilia a Venturia, v travnatých oblastech kraluje Alternaria, Cladosporium, Ustilago, Puccinia a Gibberella. Ve starých dřevěných domech je postrachem všech chalupářů dřevomorka. Nejen že ničí dřevo, ale produkuje i obrovská kvanta spor, takže může vyvolat vážné záchvaty u astmatiků. Doma v koupelně, prádelně či sklepě se setkáme s Aspergilly a Penicilliem.
Ne každá houba je ke sběru (a k jídlu)
Plísně jsou určitou formou hub, které netvoří vlastní plodnice. Houby, jak je známe z lesa, tvoří viditelné plodnice. I jejich výtrusy mohou být zdrojem alergenů. Choroš, pýchavka, žampion, lysohlávka, hlíva, hřib – u všech byly popsány případy alergie na jejich výtrusy. Vyskytuje se i profesní alergie u pracovníků v pěstírnách hub.
Ušlechtilé plísně jsou relativně bezpečné
Potravinová alergie po požití hřibů byla popsána také. Reakce na ušlechtilé plísně v sýrech ale naopak časté nejsou. Pokud pacient reaguje alergicky po požití uleželého sýra, je to spíše reakce vyvolaná biogenními aminy, které vznikají z bílkovin při delší fermentaci.
Zdroj: Bez alergie.cz
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě