Kuřák v začarovaném kruhu
Jedním z nejdůležitějších faktorů, které ovlivňují stres v rámci kouření, je nikotin. Tato chemická látka dokáže svým působením na nervové buňky nabudit a zároveň zklidnit mysl. Jakmile je však nikotinu v mozku nedostatek, objeví se podrážděnost, únava či deprese, což si často vyžádá další cigaretu „na uklidnění“. Vzniká tak začarovaný kruh cigareta – uklidnění – stres – další cigareta.
Skutečně kouření uklidňuje?
Aby bylo kouření co nejúčinnější, dochází při vdechování tabákového kouře k prohloubení dýchání. To s sebou nese větší přívod kyslíku do tkání včetně mozkové tkáně, což pomůže pročistit mysl a zlikvidovat stres. Potud v pořádku, ale více kyslíku by přineslo i vdechování samotného čerstvého vzduchu bez tabákového kouře. Relaxace při kouření je spojena spíše s rituály, které kouření doprovázejí, než se samotnou inhalací hořícího tabáku.
Jak to vidí buňky
Jak nikotin, tak další složky cigaretového kouře i tabákového kouře jako takového způsobují nejen zhoršení prokrvení (stažení cév, poškozování cév), ale i zhoršení využití kyslíku ve tkáních. Z buněčného a tkáňového hlediska tak kouření neuklidňuje, ale naopak stresuje kuřákův organismus i organismus každého, kdo se k tabákovému kouři nachomýtne. Stres vede ke kouření?
Na věc se však můžeme podívat i z úplně jiného úhlu pohledu. K první cigaretě nás může přivést stresující zevní prostředí, jako je tíživá životní situace či sociální problémy. Tato skutečnost byla doložena mimo jiné v moravské studii ELSPAC zaměřené na těhotné ženy. Podle ní působilo na kuřačky více stresujících faktorů než na nekuřačky. V každém případě však stres kouřením nezmizí, jen je na chvíli potlačen a následně často vyvolán ještě silnější než na počátku.
Zdroj: Odvykání kouření.cz











