Co je to globální stmívání?

Spalování fosilních paliv uvolňuje do ovzduší kromě oxidu uhličitého také oxid siřičitý a prach. Tyto částice poté v atmosféře pohlcují sluneční energii a odráží sluneční paprsky zpět do vesmíru. Právě toto snížení množství paprsků přinášejících na zemský povrch světlo a teplo je to, co nazvali vědci „globálním stmíváním“. Prachové znečištění ale také mění vlastnosti mraků. Tyto „hnědé mraky“ nejen odrážejí paprsky, ale produkují i méně srážek než normální mraky.

„Může to vypadat jako ironická záchrana před problémy klimatických změn,“ říká Anup Shah na internetových stránkách GlobalIssues.org. „Nicméně se předpokládá, že globální stmívání způsobilo sucha v Etiopii v 70. a 80. letech, během kterých zemřely miliony lidí, protože na severní polokouli nebyly oceány dostatečně teplé, aby vytvořily dešťové mraky.“

„Jak velký problém je tedy globální stmívání?“ ptá se časopis E. Klimatolog Columbia University Beate Liepert odhaduje snížení z množství slunečního záření dopadajícího na zemský povrch v letech 1961 a 1990 zhruba o čtyři procenta. Na druhou stranu studie NASA z roku 2007 zjistila, že od roku 1990 nastal celkový obrat v situaci globálního stmívání, pravděpodobně díky přísnějším normám přijatým v USA a Evropě, píše časopis E.

Jestli právě globální stmívání pomáhá částečně vyrovnat vliv globálního oteplování, zůstává otázkou. Většina vědců se k této hypotéze přiklání. Zároveň je však možné, že „hnědé mraky“ účinky oteplování v některých regionech, například v jižní a východní Asii, naopak zesilují.

Podle článku Thomase Schuenemana z rubriky EarthTalk časopisu E dostupného na webu globalwarmingreal.com



Autor:Zdeňka Vítková
Zdroj: Ecomonitor.cz