Kácov se už dlouho dopředu třásl před nájezdem milovníků hudby a většina obyvatel trnula před bandou „zfetovaných živlů“, které na několik dní obsadí jejich malebné městečko. Je dobře, že včas pochopili svůj omyl. Festival byl sice obrovský a nájezd mnoha tisíc lidí se konal, jinak se ale vše neslo v naprosto klidném a pohodovém duchu. Přestože Sázavafest nebylo to nejlepší, co jsem letos na hudebním festivalu zažil, nespokojen jsem určitě neodjížděl. Tady je tedy několik málo postřehů. Většinou kladných.
Stálo to za dovolenou?
Zařadit jednoho z headlinerů na čtvrteční večer prostě považuju za nesmysl. Mluvím samozřejmě o Skye. Dlouho jsem váhal, jestli tuhle sympatickou bývalou zpěvačku famózní kapely Morcheeba chci vidět. Nakonec jsem se rozhodl, že ano, a to přesto, že jsem si musel na pátek vzít dovolenou. Všechno jsem stihnul jen taktak, nejspíš i proto, že mi hodinu trvalo vyřízení akreditace. Trošičku zmatek, ale to se na takové akci dá omluvit. Přesto maličký mínusový bod.
Takže zpátky ke Skye. Ta ženská je od pohledu zajímavá a sympatická. Hudbu dělá taky pěknou, typická ukázka toho, že i pop může být inteligentní. Několik pecek od Morcheeby, pár nových písniček, skvělé instrumentální výkony, lahodný hlas a z tváře nemizející úsměv. Pěkné, i když moje krevní skupina to není. Skye dozpívala a já se rozhodl, že po téhle citovce je potřeba trochu si propláchnout mozek nějakým pořádným nářezem. Ale ouha! V té chvíli jsem narazil na zásadní problém a podle mého dokonce největší, a pro mě osobně vcelku zásadní, mínus festivalu. Tohle opravdu není dramaturgicky zvládnutý tzv. multižánrový festival. Kde je nějaký hard core? Trocha punkového nářezu? (Rybičky 48, Vypsaná fixa, nudný Post-it, dokonce ani Plexis tohle nezachrání) Pro milovníky tvrdé hudby je tahle akce zapovězená. Chybička se vloudila a musím se přiznat, že jsem byl touhle skutečností hodně zklamán. Snad příště.
Jinak čtvrteční večer už pro mě nic zajímavého nepřinesl. Ačkoliv nejsem milovníkem hip-hopu, spíš naopak, mile mě překvapili PSH. Na rozdíl od totálního primitivismu drtivé většiny hip-hopové produkce vypadají PSH vcelku inteligentně, chvílemi mám dokonce pocit, že vědí o čem mluví.
Pátek, maďarů svátek
Řeknu to rovnou, bez zbytečného okecávání. Pátek patřil maďarům, konkrétně Pannonia allstars ska orchestra, nebo-li PASO. Hráli odpoledne a před nimi ani po nich už nic lepšího nebylo. Totální energie a skvělá show, kterou tihle charismatičtí skáčkaři předvedli, mi zlepšila náladu zkaženou tím, že když má člověk chuť na dobré pivo, musí prostě vylézt z areálu a vypít tam Gambrinus. Koho tedy napadlo spolupracovat s Krušovicemi…
Jinak v pátek jsem se již tradičně dobře pobavil u Dub in da trip, mojí touhu po tvrdé hudbě aspoň trošičku napravili Gaia Mesiah (ale jak to ty holky dělaj, že jsou tak nesympatický?), Basta fidel doplatili na to, že hráli po PASO, tudíž mi přišli trochu bez šťávy, po dlouhé době jsem se maličko nudil i na Sto zvířat (chceme Ostrouchova!!!). Kapitolou samou bylo vystoupení Kosheen. Ano, bylo to hezké. Ano, písničky mají melodii a jsou plné zajímavých hudebních nápadů. Ano, zpěvačka má krásný hlas. Ale nemůžu si pomoct, když pop, tak radši tu Skye. Já tomu nějak nevěřím. Pro milovníky popu ale určitě dobrá volba, stejně jako Skye to působí poměrně sympaticky. Na dlouho to ale není. Hlavně, když se nemáte potom kam jít pořádně vyřádit.
Vidět jsem v sobotu chtěl ještě Moimira Papalescu and the Nihilists, ale dvě hodiny ráno už bylo fakt pozdě. Mrzí mě to.
Sobota to vyhrála
Při pohledu na program jsem se jednoznačně nejvíc těšil na sobotu. Baumaxa, Chancers, Open Season a hromada další skvělé hudby slibovala nevšední zážitek. Potvrdilo se. Především Mentos stage toho dne opravdu potěšila moje srdce. Bavili mě švýcarští Open Season svým veselým pop ska, v půlce jsem ale utekl na O2 stage, podívat se na legendu. Fernando Saunders mě rozhodně nezklamal, i když se nemůžu zbavit dojmu, že na hlavní stage prostě nepatřil. Ta hudba je intimní, klidná, hodně bluesových prvků. jazzová onanie…víc bych si tohle vystoupení určitě užil v menším uzavřeném prostoru.
Hodně jsem byl zvědav i na kanaďany Psycho key. Ne, že bych byl přímo zklamán, protože jsem vlastně nic nečekal, ale určitě mě tahle kapela moc nedostala. Kombinace sitáru se ska rytmem byla zajímavá, ale jinak nic moc. Určitě se našli lepší. Třeba Xavier Baumaxa, který mě baví čím dál víc. Hlavně když si před koncertem pořádně přihne a odpálí si něco dobrých trav. Je vtipný a jeho inteligentní vulgarity jsou vyřčeny vždycky na tom správném místě. Jenom škoda, že jsem musel odejít po třech písničkách, protože jsem chtěl vidět Electric Bazar cie. Tuhle francouzskou kapelu jsem už předtím slyšel z CD a byl jsem hodně zvědav, co předvedou naživo. Když skončili, bylo jasno. Mám vítěze! Popisovat, co všechno se mnou jejich hudba udělala, by bylo opravdu na dlouho. Kombinace rockabilly a rock and rollové rytmiky s tahací harmonikou a houslemi evokujícími pořádně zahulený pařížský pajzl, do toho nabroušená punková kytara… k tomu neuvěřitelné charisma všech členů kapely… tenhle mix mě srazil na kolena. Naposledy jsem takou smršť energie zažil na pražském koncertě Manu Chao a prvním koncertě Panteon rococo na Sedmičce. Tohle byl prostě nářez!
Nemůžu se samozřejmě nezmínit i o O2 stage, kterou si na celý večer pronajmul Roman Holý a Dan Bárta. Illustratosphere, Monkey Business, JAR a nakonec jam všech zúčastněných byl určitě dobrou tečkou za vydařeným festem. Bárta dokázal, že u nás je prostě nejlepší zpěvák, Holý, že je geniální skladatel, a všichni ostatní, že rozhodně patří ke špičce naší hudby. Co se megavystoupení týče, tohle byla ukázka opravdu světové produkce. Klobouk dolů i s příčeskem. Ale co naplat. Electric Bazar cie to nebylo…
Pár slov na závěr
Nový areál je pro takový festival skvělý. Přesto, že letos dorazilo podle dostupných informací kolem 20.000 lidí, což je rekord všech ročníků, všude bylo dost místa. Jednotlivé scény si navzájem nepřekážely a to, že od vchodu až k poslední stage vám cesta trvala dvacet minut, myslím vůbec nevadilo. Jídla bylo dost, i když vyšroubované ceny (kdypak jste si naposledy dali bramborák za 60?) rozhodně neodpovídaly kvalitě. Tady je určitě co zlepšovat, ale není to samozřejmě problém jenom Sázavafestu. Zloději v karavanech s nápisem občerstvení jsou všude stejní. O pivu jsem už mluvil, nemůžu si pomoct, ale Krušovice jsou prostě hnusný, hnusný, hnusný… a to nejsem žádný pivař. Hlavní problémy bych ale směrem k budoucnosti viděl dva. Celý areál je záplavová oblast kombinovaná s mokřinami, navíc dost výrazně z kopečka. Radši si ani nepředstavovat, co se stane když půl dne zaprší. A druhým, ještě závažnějším problémem je to, že hranice areálu kopírují vlakové koleje, za kterými leží stanové městečko. Pokud se do něj chcete dostat, musíte tedy přes tyto koleje. Ovšem přechod je pořádně daleko. Celý den a celou noc tedy přes nekryté koleje přelézají davy lidí a někteří inteligenti si dokonce zkracují po kolejích cestu přímo do Kácova. Radši jdou 200 metrů po železničním můstku, kde není před vlakem kam uhnout, místo aby šli po silnici, což by jim trvalo asi o tři minuty déle. Tahle tupost může někoho stát život a to, že se tak nestalo už letos, považuji za slušný zázrak. Vlaků tudy sice moc neprojíždí, navíc jedou krokem a neustále houkají, ale vysvětlete člověku po patnácti pivech, že to houkání, co se blíží, není sova, když spokojeně chrápe na kolejích. Na tenhle problém si musí příští rok nutně pořadatelé posvítit, nebo celý podnik skončí katastrofou. A taky prosím příště trochu toho hard coru.
Když už jsem nedávno procenty známkoval Mighty sounds, učiním tak i tentokrát. Sázavafest dostává 75%. Je to dost a může to být do budoucna ještě mnohem víc. Je určitě na čem máknout.
FiftyFifty.cz je jedním z mediálních partnerů Sázavafestů
