Stěny tam zdobily díla Alfonse Muchy a celý interiér byl prohřátý dřevem a teplými barvami. Pouštěla se tam klasická hudba a díky tomu jsem začala poznávat krásu Vivaldiho, Beethovena a dalších mistrů.
Příroda mě neobdařila manuální zručností, a tak výdělky mých prvních dnů padly na škody napáchané na inventáři restaurace. Skleničky, talíře, šálky, podšálky, všechno to v mých rukách nějak ožívalo. Každým dnem jsem ale získávala na šikovnosti a po měsíci už jsem lítala po place jako čečetka.
Byla to docela zajímavá sonda do hlubin duší, někdy až do hlubin nejtemnějších. Co všechno s lidma udělá alkohol. Jak se z nesmělého stane vtipálek, bavící celou společnost. Nebo dáma, která při jídle zvedá malíčky, ohrnuje nad vším nos a pak o půlnoci leze pod stolem a hledá paruku. Frajer se zlatým řetězem a naditou peněženkou si myslí, že po druhým panáku získává nárok lepit svojí tlustou pracku servírce na zadek... a takhle bych mohla pokračovat. Někdy, když jsem k ránu některé jedince pozorovala, říkala jsem si, že v některých případech je nejlepší mít úplné okno.
Takhle to samozřejmě nebylo pořád, ale člověku zůstávají v paměti spíš ty extrémy. Jeden milý mladík po mé otázce co si dá k pití, vyhrknul ze sebe ,, Vás, slečno“! Nevím, jestli jsem na něho působila svěže, jako čerstvě vymačkaná šťáva z pomeranče, nebo trpce, jako Müller Thurgau, ale myslím, že pivo byl nakonec dobrý kompromis. Jeden docela milý zážitek mi připravil i cizinec, který si objednal kávu. Když došlo na placení, hodil mi na stůl dvě zmačkané bankovky. Bylo to v době, kdy jsme ještě měli papírové dvacetikoruny, které měli podobnou barvu, jako tisícovky. Se slovy "It´s ok darling," zmizel a já si poté všimla, že mi za tu kávu nechal omylem 2000,- Kč. Myslím, že to byla jeho nejdražší káva v životě, tak doufám, že mu chutnala.
Scházelo se tam i mnoho lázeňských hostů. Páry, na kterých bylo na první pohled poznat, že k sobě zahořeli právě na jednu sezonu. Ti možná ani nevnímali co pijí, důležité bylo být blízko sebe. Lázeňský pobyt trvá přibližně 3 týdny a tak je třeba využít každý den. Je to možná poslední příležitost poznat ten pocit, kdy se hlava vznáší někde v oblacích. Takže milé dámy, pokud vám jednou manžel bude psát z lázní, že se má výtečně, tak je to zatraceně pravda!
Byla to hodně vyčerpávající a únavná práce. Ale v mém případě to také byl výrazný krok v osamostatňování. O to více jsem si pak vážila dalších zaměstnání, která nebyla tak náročná. Člověk získá pokoru a začne si vážit práce jiných. Dneska už se nedivím, když je na mě někdy obsluha nepříjemná. Když se sejde den, že vás prudí hosté 12 hodin, tak se prostě úsměv ztratí.
Co je třeba umět a znát: Já neuměla nic. Všechno jsem se naučila za pochodu. Výborně se mi ale hodila znalost angličtiny a němčiny, protože k nám chodilo hodně cizinců, kteří ocenili, že se nedomlouvám rukama a nohama.
Co vás prudí: Někdy lidská arogance a namyšlenost s potřebou předvádět "já jsem někdo a ty sluha!"
Co je na této práci výhodou: Příležitost seznámit se se spoustou různých lidí a v neposlední řadě i finanční ohodnocení
Zdraví vás, Marika
Tímto příspěvkem pokračuje redakční soutěž s názvem Odhal svou profesi. Soutěže se může zúčastnit každý z vás, stačí napsat příběh o vaší práci a odpovědět na tři stále se opakující dotazy. Nezáleží na tom, jakou profesi vykonáváte, důležitý je váš pohled na ni a vůbec nejdůležitější je, aby čtenář pochopil, jak se ve své pozici cítíte! Právě to je hlavním kritériem vyhodnocování.
Nejlepší příspěvek týdne zveřejníme v pátek, nejlepší článek měsíce jde do vydání poslední pátek v měsíci a vyhrává 500,- Kč.
Všechny soutěžní články najdete v rubrice Hala bala, téma peníze bez obav.
Příspěvky zasílejte na [email protected]
VYHLÁŠENÍ VÝHERCE 500,- KČ ZA MĚSÍC LEDEN
Za nejlepší příspěvek do soutěže Odhal svou profesi za měsíc leden považujeme příběh bývalého traktoristy, který možná díky svému rozhořčení na celý svět dokázal napsat svůj text velmi působivě. Jeho soutěžní článek popisuje velmi přesvědčivě situaci, ve které se nachází a dává ji tak pocítit i čtenáři. Přesně o to nám jde.
Blahopřejeme, a Tiborovi posíláme 500,- Kč.
Dám si vás, slečno!
seriál :: Odhal svou profesi
27.01.2006
Několik měsíců jsem pracovala jako servírka. Ne snad, že by to byl můj sen, ale v té době to pro mě byl jediný možný zdroj slušných příjmů. Bylo tomu tak v létě, v jednom lázeňském městě. Našla jsem si místo ve velice příjemné secesní restauraci.
Autor: soutěžní článek
další články seriálu Odhal svou profesi
- Odhalování čtenářských profesí končí 04.01.2008
- Profese - sypu si popel na hlavu 07.12.2007
- Odhal svou profesi - nejsem cirkusačka 30.11.2007
- Odhal svou profesi - krátkou hádankou 23.11.2007
- Každý mi závidí - jsem letuška 16.11.2007
- Odhal svou profesi II 09.11.2007
- Mám svou hospodu 03.03.2006
- Chtěl jsem mít literární kavárnu 24.02.2006
- Dobře ředěná marmeláda 17.02.2006
- Kosmetička má oproti kadeřnicím výhodu 10.02.2006
- Moje zaměstnání? Flákač. Odmalička. 03.02.2006
- Mám v práci za zády škodiče 20.01.2006
- Jsem božskou manažerkou 13.01.2006
- Byl jsem traktorista 06.01.2006
- Věnuji se genealogii... 30.12.2005
- Jsem hrdou taxikářkou... 23.12.2005
- Jsem zoufalá prodavačka 16.12.2005