NYT: Cukrová třtina je klíčem k energetické soběstačnosti
Brazílie se vydala na cestu využití etanolu vyráběného z cukrové třtiny již před třiceti lety. Dnes by se mohla stát světovou velmocí na trhu s biopalivy, nicméně masivnímu vývozu brání řada celních bariér v USA i v Evropě. Přitom cukrová třtina je podle brazilských vědců daleko lepším zdrojem pro výrobu paliva než například kukuřice. Používání biopaliv se rozšířilo za posledních pár let také díky rozsáhlým výzkumům. „Obnovitelná paliva jsou pro nás výborným řešením,“ pochvaloval si před nedávnem v Sao Paulu ministr zemědělství Roberto Rodrigues. Právě v této oblasti se pěstuje více než 60 % brazilské cukrové třtiny. „A je to také odpověď na otázku, jak uniknout z ropné pasti. Nejen pro nás, ale i pro ostatní země, “ prohlásil ministr zemědělství.
Používání etanolu se výrazně rozšířilo po zavedení motorů, které se „přizpůsobí palivu“. Tyto motory mohou spalovat benzín, etanol i směs obou těchto látek. Ostatně benzín prodávaný v Brazílii obsahuje okolo 25 % alkoholu. Tato praxe zemi nejvíce pomohla v úsilí vymanit se ze závislosti na dovážené ropě. Představitelé státu však tvrdí, že kdyby USA odvolaly svoje clo na dovážený etanol (to představuje přibližně 14 centů na litr), celé odvětví by nabylo na významu. Přitom kvůli stále rostoucí ceně ropy začínají mít o brazilskou třtinu zájem i největší nadnárodní společnosti obchodující se zemědělskými plodinami. Obavy, že by průmyslové země vyměnily závislost na ropě za závislost na biopalivech, považují brazilští představitelé za neopodstatněnou.
Používání etanolu v Brazílii má delší tradici něž jen poslední desetiletí. V roce 1975 začal fungovat původní program podpory biopaliv, byla to reakce na první ropnou krizi. V polovině osmdesátých let tak více než jedna třetina z 800 000 brazilských automobilů jezdila na etanol. Jenže na počátku let devadesátých prudce vzrostly ceny třtiny, takže se pěstitelům více vyplatilo prodávat cukr než třtinu na výrobu pohonných hmot. Tím nechali na holičkách jak řidiče, tak především výrobce automobilů, kteří své vozy vybavovali motory spalujícími biopaliva. Etanol tak na čas skončil. V roce 2003 se však znovu objevily vozy, jejichž motory zvládají jak benzín, tak etanol. Nové motory dávají řidičům možnost výběru levnějšího paliva. V případě poklesu dodávek biopaliv pak mohou bez problému jezdit na obyčejný benzín. Navíc „flexibilní“ motory startují při nižších teplotách lépe než motory stavěné jen na etanol.
Po třech letech od představení nových vozů dává 70 % brazilských řidičů přednost možnosti vybrat si palivo a předpokládá se, že se letos prodá 1,1 milionu automobilů s „flexibilním“ motorem.
Jenže obrovský boom používání etanolu z cukrové třtiny vyvolává na druhé straně velké obavy. Pole s cukrovou třtinou začínají pomalu vytlačovat pastviny pro dobytek a to může vést k další devastaci amazonských pralesů. Státní úředníci však oponují. Považují za přínosné pro životní prostředí, že se půda, která dosud ležela ladem, znovu obdělává.
Podle článku Larry Rohtera New York Times 10. 04. 2006. Pro prohlížení nutná bezplatná registrace.
reklama
