Křen léčí infekce, kašel i rýmu

Není tak běžně známé, že křen selský původně pochází z jižních oblastí Ruska. Je totiž tak houževnatý, že se dokázal rozšířit po téměř celé severní polokouli. U nás ho najdeme planě růst hlavně na místech s výživnou a vlhčí půdou, a to nejčastěji ve větších skupinách, což je způsobeno jeho efektivní schopností rozmnožovat se kořeny.

Jak pěstovat a sklízet křen?
Pokud se rozhodneme křen pěstovat, postačí, když kdekoli v přírodě vykopneme kus jeho kořene s několika očky. Ten pak zasadíme na vhodné místo a zaléváme. Úspěšnost takového způsobu rozmnožování křenu je opravdu velká. Naopak po několika letech by se mohlo stát, že se nám nekontrolovatelně rozroste po zahradě. Proto je dobré jednou za čas preventivně vykopnout několik rostlin i s celým kořenem a udržet ho tak pod kontrolou.
Kořeň křenu sklízíme dle potřeby během roku, nejlépe na podzim. Můžeme ho uskladnit ve sklepě nebo v jiné chladné místnosti, podobně jako mrkev - zasypáním vrstvou písku, dlouho nám výdrží i v lednici, časem však ztrácí na své síle.

Křen jako lék proti infekčním onemocněním
V našem minulém článku "Znáte byliny pro posílení imunity?" jsme již uvedli křen jako jednu z bylin, která má posilující účinek na naši obranyschopnost. To je dáno jak obsahem důležitých živin, tak jeho antibiotickým účinkem - křen dokáže v našem těle účinně eliminovat infekce. Je proto výborným doplňkem léčby např. nachlazení, angíny a chřipky, ale dokáže ničit i některé původce onemocnění i v našem zažívacím traktu.

Křen proti kašli a rýmě
V případě nemocí spojených s kašlem a rýmou nám ale křen prokáže ještě jednu skvělou službu. Jeho obsahované silice mají tu úžasnou vlastnost, že rozpouštějí usazený sekret na sliznicích dýchacích cest - jak v nosních dutinách, tak v plicích a průduškách. Tento účinek pocítíme už při jeho krájení či strouhání, projevuje se typickým slzením, stejně jako u cibule.
Křen byl lidovým léčitelstvím už v dávné minulosti velmi často užíván pro léčbu kašle a rýmy. Protože jeho aroma je vážně ostré, a tím jeho konzumace pro mnohé nelehká či nepříjemná, můžeme jeho palčivost zmírnit, a to například zamícháním do vhodného pokrmu, např. pomazánky. Klasický starý recept na jeho užití v době nemoci říká, že je nejlepší ho nastrouhat a smíchat s medem. Užívat bychom pak měli 3x denně jednu čajovou lžičku, u dětí dávku raději o něco snížíme.
Už za moment po jeho konzumaci pocítíme, že se nám "spouští rýma", snadněji odkašláváme a lépe se nám dýchá.

Jaké jsou další účinky křenu?
Křen se doporučuje také jako močopudný prostředek při zadržování tekutin v těle - vodnatelnosti.
Dříve se z jeho listů vyráběly obklady - tzv. křenové placky - které se přikládaly na klouby postižené revma a na ztuhlé a bolavé svaly. V těchto případech ulevoval od bolesti a uvolňoval ztuhlé tkáně, působil ale též protizánětlivě, hlavně v případě artrózy.

Křen v kuchyni
Strouhaný křen s jablky (nebo bez) je u nás asi neodmyslitelně spojený s klasickou českou zabijačkou - je tradiční pochutinou k ovaru. Hodí se ale i k rybám a hovězímu masu, velkou oblibu u nás má také křenová omáčka. Díky pronikavé chuti a vůni se nejčastěji používá na výrobu hořčice, dresingů a pomazánek. Připravit si z něj lze i křenový ocet - naložením několika plátků čerstvého kořene do vinného nebo jablečného octa. Ten pak můžeme použivat jako dochucovadlo i jako lék.
Mladé listy křenu selského se dají na drobno nakrájené přidávat v menším množství do zeleninového salátu, který zároveň i příjemně okoření. Osobně jsem je zkusila přidat i do vaječné pomazánky a výsledek byl překvapivě dobrý, vřele doporučuji!



--
použitá literatura: Encyklopedie bylin a koření