Člověk v tísni na Ukrajině rozdává jídlo, vodu, deky i školní potřeby

FiftyFifty, společenský magazín.
Člověk v tísni na Ukrajině rozdává jídlo, vodu, deky i školní potřeby na FiftyFifty.cz. Články, recenze, povídky, stále nové soutěže, hry, horoskopy na týden atd.
Magazín pro ženy i muže > Člověk v tísni na Ukrajině rozdává jídlo, vodu, deky i školní potřeby

FiftyFifty
Share

Člověk v tísni na Ukrajině rozdává jídlo, vodu, deky i školní potřeby

Tým Člověka v tísni pomohl stovkám uprchlíků v šesti městech na východní Ukrajině. Nejohroženějším lidem v Krasnem Limanu, Gorskem, Sčastje, Krasnoarmijsku, Kurakovu nebo v okolí Mariupolu rozdal dětskou výživu, kaši, sušenky, matrace, deky, těstoviny, cukr, rybí a masové konzervy nebo školní pomůcky. V nejbližších dnech také chystá dodávku léků do boji sužovaného Doněcku.

V oblastech přímo zasažených konfliktem žijí téměř čtyři miliony lidí. Konflikt už z více než 190 tisíc Ukrajinců udělal uprchlíky ve vlastní zemi, přes 200 tisíc lidí od ledna uprchlo do Ruska.

Pomoc je hrazena ze sbírky SOS Ukrajina, na které se k dnešnímu dni sešlo přes 6 milionů korun od několika tisícovek dárců. Další 1,5 milionu darovali členové dárcovského Klubu přátel Člověka v tísni.

Člověk v tísni se v současnosti soustředí na okamžitou pomoc uprchlíkům, kteří často utekli jen se základními věcmi a ocitli se zcela bez prostředků. „Uprchlíkům jsme v posledních dnech distribuovali například 1000 rybích a 750 masových konzerv, 500 kilogramů těstovin, 2500 balení dětské výživy nebo 100 matrací,“ vypočítává pomoc koordinátor ČvT na východní Ukrajině Tomáš Vlach.

V oblasti je podle OSN poničených 290 škol, a pro mnoho dětí je tak začátek školního roku ohrožený. „Například v obci Milikino nedaleko Mariupolu v pondělí usedne spolu s 80 místními školáky do lavic základní školy i 80 dětí uprchlíků, kteří utekli z Doněcku a dalších oblastí bojů. Od nás dostanou základní školní potřeby jako sešity, tužky, propisky nebo pravítka,“ říká koordinátorka humanitární pomoci na východní Ukrajině Lenka Blahová a dodává, že v Mariupolu a okolí je nejméně 20 000 registrovaných uprchlíků, z čehož je 7500 dětí.

Jídlo jim dodávají místní dobrovolníci. „Stovkám uprchlíků, kteří většinou přespávají v opuštěných dřevěných chatkách nebo stanech na pobřeží, budeme distribuovat především hygienické potřeby a dětskou výživu,“ říká Lenka Blahová. Mezi zdejšími uprchlíky je i Viktor, který pochází z Makijevky, městečka poblíž Doněcku, kde se už několik týdnů bojuje. Na pláži u Azovského moře nedaleko Mariupolu tráví už druhý měsíc. Bydlí ve stanu a vaří na přenosném vařiči, aby ušetřil na jídlo. „Zatím se dá žít, dokud máme peníze,“ říká.

Důchod si obvykle vybírá v hotovosti. Jenže v Makijevce nefunguje banka, a protože nevlastní bankovní kartu, u Mariupolu si vybrat nemůže. Peníze proto rychle docházejí a Viktor řeší problém, který má většina uprchlíků. Obrací v ruce každou hřivnu, nemá na ubytování, pořádné jídlo ani na léky, protože recepty stát už dávno neproplácí. „Tak jsme si mysleli, že budeme do zimy doma. Ale co se dá dělat, nějak se protlučeme,“ říká se smutkem v hlasu.

Napjatá je situace také v samotném Doněcku. Lidé tu nedostávají sociální dávky a nemohou si tak pořídit základní léky. „Do města proto budeme dodávat především léky pro diabetiky nebo lidí trpící vysokým tlakem,“ říká Tomáš Vlach a dodává, že v někdejším milionovém městě nyní žije jen kolem 400 tisíc lidí. „Zůstali jen staří nebo nemohoucí lidé a matky s dětmi. Kolem 90 procent obchodů je zavřených,“ přibližuje Tomáš Vlach situaci v obléhaném městě.
 

Doufám, že ta válka brzy skončí

Mezi těmi, kdo zůstal, je i Larisa Lukjanovna. „Jak je to vůbec možné, jak je to možné,“ opakuje ještě v šoku z toho, co se stalo předevčírem. Krátce po šesté hodině ráno dopadl do jejího bytu granát. Stěnu jí jen provizorně spravili sousedé pomocí dřeva. Život se pro ni po týdnech ostřelování změnil v přežívání. Jídlo Larisa ještě má z předem nakoupených zásob. Na rozdíl od mnoha sousedů ještě má i peníze, takže může nakupovat, protože jídlo v obchodech zatím ještě je. „Co bude? Nevím. Doufám, že ta válka brzo skončí,“ naříká se slzami v očích.

Kvůli bojům jsou na mnoha místech přerušené dodávky vody, elektřiny nebo plynu. Zvlášť kritická je situace ve Vugledaru, kde lidé trpí nedostatkem vody. „Při bojích byla poškozená vodárna v Gorlovce a při pokusu ji opravit zahynula pod palbou část opravárenské čety. Místním jsme tak poskytli prostředky na dovoz pitné vody v cisternách,“ vysvětluje Tomáš Vlach.

Člověk v tísni se v příštích týdnech a měsících bude na východní Ukrajině soustředit zejména na pomoc uprchlíkům (distribuce materiální pomoci, jídla, příprava uprchlických center na zimu); pomoc lidem, kteří se vracejí do měst, kde skončily boje a kteří potřebují asistenci se základní obnovou bydlení a zničeného majetku; a zároveň se bude snažit doručit pomoc (zejména zdravotnickou) do oblastí s probíhajícími ozbrojenými střety.

Na východní Ukrajinu dnes také odjíždí dvoučlenný zdravotnický tým, který má detailně zmapovat situaci a potřeby místních nemocnic a navrhnout seznam dodávek léků a materiálu. Tým se také bude snažit navrhnout řešení pro desítky pacientů s vážnými poraněními, které není možné na místě operovat.

„Děkujeme našim dárcům podporu. Potřeby na místě jsou obrovské a situace se zhoršuje každým dnem. Ze zkušenosti víme, že Češi jsou v okamžicích krizí štědří a doufáme, že se nám podaří získat peníze na další pomoc od soukromých i firemních dárců v Česku,“
říká Tomáš Vyhnálek, vedoucí fundraisingového oddělení Člověka v tísni.


Zdroj: tz ČvT
Foto k tz: Tomáš Vlach, ČvT






© 2005 – 2019 FiftyFifty.cz