Workoholismus – hrozí i vám?

Nekontrolovaná závislost na práci má totiž podobně jako závislost na alkoholu negativní dopad nejen na zdraví nemocného, ale i na jeho okolí. Workoholismus si člověk přivodí sám nesprávným přístupem k práci.

Krátká historie, velký dopad

Termín workholismus se v české, ale i světové odborné literatuře začíná objevovat až po roce 1989. Je typický především pro takzvané "yuppies", což je označení pro mladé městské ambiciózní muže, kteří usilují jen o práci a pro něž jde vše ostatní stranou. Ale netrpí jím pouze oni.

Workholismus postihuje hlavně lidi s vyšším vzděláním a častěji muže než ženy. Větší riziko vzniku závislosti na práci mají lidé ve vyšších funkcích. Většinou jsou to lidé , kteří do práce unikají z konfliktní rodinné atmosféry nebo si prací kompenzují například komplexy méněcennosti nebo nízkou sebedůvěru. Bývají to i lidé osamělí nebo nespokojení v partnerském vztahu, kteří si z práce udělali jedinou náplň života.


Workholici často slibují víc, než mohou splnit, dělají několik věcí najednou, a když nepracují, trpí pocitem viny. Mnoho workholiků po různě dlouhou dobu sklízí úspěchy v práci. Dříve nebo později ale nastává zlom, vyčerpaný workholik nedokáže udržet nasazené tempo a jeho práce není zdaleka tak efektivní jako dříve.

Kdo je a není workholikem

Je-li člověk workholik, nedokáže práci vyhradit pouze určitý čas. Pracuje 12 i více hodin denně a potřebuje mít pocit, že má úplně všechny pracovní činnosti pod kontrolou. Řeší většinou pouze pracovní vztah a pracovní činnosti. Rodina se mu tím vzdaluje, ale to si workholik neuvědomuje nebo uvědomit nechce. Není schopen řešit mimopracovní problémy či soustředit se na mimopracovní činnosti a aktivity.

Workholik má úplně převrácený žebříček hodnot. Na prvním místě je u něj práce a teprve potom rodina, přátelé atd. Naopak člověk, který o sobě tvrdí, že je workholik, jím většinou není. Například lidé, kteří se začali zabývat novou aktivitou, zapracovávají se na novém pracovišti nebo v nové roli, nebo i lidé, kteří si nedokážou zorganizovat práci, tráví prací či v zaměstnání dlouhé hodiny. Pokud má však člověk i jiné zájmy, na práci závislý není.

Jak se workholismu bránit?

Stejně jako z alkoholismu a jiných závislostí i workholik se může ze své nemoci léčit. Podmínkou je zájem a motivace postiženého člověka, čehož ale není vždy úplně jednoduché docílit. U alkoholika je cílem jeho léčby úplná doživotní abstinence. Jenže práce je jednou z podstat lidského bytí, a proto cílem léčby nemůže být abstinence jedince od práce, ale je jím usměrnění vztahu workholika k práci. Je potřeba, aby workholik rekonstruoval svoje životní hodnoty, aby se začal zajímat i o jiné věci, než je práce. Důležité je zejména oddělení práce a soukromí.Tím se workholik vymaní z jejího škodlivého vlivu.

Dalšími důležitými prvky léčby je kontrola celkového tělesného a duševního stavu, nejrůznější relaxační techniky a především pravidelná a racionální strava a životospráva. Odpočatý a dobře zorientovaný člověk totiž dokáže podávat kvalitní výkony a ví, že jeden dobrý nápad vydá za hodiny zbytečné a mnohdy chaotické práce. Velmi důležitá je také existence partnerského nebo i jiného mezilidského vztahu, který dokáže workholika od práce "odtáhnout".


Zdroj: Psychické zdraví.cz