Vietnam je nekonečnej film

Ve čtvrtek večer jsem přeletěla z Bangkoku do Hanoje. Tady na mě čekal David s malou lahví červeného Dalatu, což je místní, poměrně dobré víno, s třema růžema a motorkou Minsk 125, běloruské výroby.

Tak jsme si hned na letišti dali skleničku, jakože na oslavu toho, že se nám podařilo konečně spolu do Asie vyrazit, jelikož si to domlouváme bezmála asi 11 let.

Poté přišel, pro mě klíčový, moment, neb jak všichni moji blízcí vědí, tak s motorkami to vůbec nemám na pohodu.

David přimontoval můj bágl k motorce a oznámil mi, že do centra, kde bydlíme, je to pouze 35 – 40 km!!!, a že teď k večeru nebude žádný provoz. Po hlubokém, velmi hlubokém nadechnutí jsem nějakým způsobem nasedla a vyrazili jsme. Žádné scény neproběhly, ani prošení o zastavení, takže nakonec vlastně pohoda. Dorazili jsme do centra staré Hanoje, což je místo, například ve srovnání s Bangkokem, tak asi o těch 15 – 20 let zpátky. Malé uličky plné motorek, lidí a všeho. Život se děje přímo na ulici.

Dorazili jsme do hotýlku, který je úplně v pohodě. Noc pro oba za 150.000 VDN, což je $10, s teplou vodou, ledničkou, AC + TV - prostě úplně VIP :-]]]

No a pak jsme vyrazili do města na drink, což už bylo po půlnoci, že teda oslavíme naše setkání zde v Indočíně. … když jsme se ráno v 5 h vraceli do hotýlku a zastavili se na ulici na polívku, tak David zjistil, že „byl brutálně okraden“ a sebrali mu v VDN cca v $40... Já osobně si myslím, že ty prachy prostě někde vytratil. Ale to si nechám pro sebe…

Druhý den jsme vstali samozřejmě až ve 2 h odpoledne a vyrazili do města. Celý den jsme zde projezdili na Minsku, pak jsme ho někde parkli a šli na pěší obhlídky.

Moje stavy na motorce jsou velmi nestabilní. Někdy jsem úplně v klidu, ale někdy mi leze hrůza z očí, když po každé straně těsně motorka na motorce a za mnou houká autobus a nikam se nedá uhnout, protože motorky jsou prostě všude.

Hanoj mě jinak celkově mile překvapila. Má vše, co má asijské velkoměsto mít. Takže strašný traffic, miliony motorek a všude strašlivej hluk. Lidi žijou na ulicích a celý je to jeden nekonečný film. Velmi milé je to, že přímo ve městě je několik jezer, kde je o hodně klidněji a vždycky se tam dá zajet trochu si od všeho odpočinout.
Co se týče turistického ruchu, tak ten je malý. Potkáváme pár Australanů, Francouzů a Amíků, opět s Bangkokem nesrovnatelné. Uvidíme, jak v dalších částech Vietnamu.
Zítra odjíždíme na dvoudenní trip na Halong Bay, na to známé místo chráněné Unescem, kde se například točila Indočína. Rozhodli jsme se nechat motorku doma, jelikož David usmlouval pro jednoho trip za $20 zahrnující cestu tam a zpět cca 160 km jedna cesta, cesta na lodi po Halong Bay 2x, komplet jídlo a ubytování na lodi.

…a break, musím končit, přijel David – byl něco opravit na motorce. Jedem někam na jih. Jestli se někde nevybouráme a moje ruce zůstanou psaní schopný, brzy vám zas napíšu.

Ahoj Katy