Děti si dokážou zapamatovat spoustu faktů, to jim mozek dorostlý do dospělé velikosti umožňuje. Nedokážou ale tato fakta zařazovat do složitých souvislostí. Celá mozková kůra – šedá i bílá hmota – hraje podstatnou roli ve vnímání, myšlení i v duševních schopnostech.
S přibývajícími léty mozek neroste, ale mění se. Šedé hmoty mozkové, kterou tvoří především těla buněk (neuronů), postupem času ubývá. Místo ní přibývá bílá hmota mozková, kterou tvoří výběžky nervových buněk (axony). Mozek se tak s narůstajícím věkem mění z orgánu s krátkými a nepočetnými nervovými spoji v orgán s velkým množstvím velmi dlouhých spojů.
Tato složitá síť nebo spíš několik sítí připomínají internet.
Mozkové skenery dnes přesně dokážou určit, jaká část mozku je při určitých úkolech aktivní. Při pokusech, které prováděl se studenty doktor Steven Petersen z Washingtonovy univerzity v St. Louis, identifikoval třicet devět oblastí mozku, které byly aktivní při řešení běžných úkolů. Sedm z těchto oblastí bylo velmi aktivních při úspěšném řešení velmi složitých, náročných a dlouhotrvajících úkolů. Jedenáct oblastí se zapojovalo vždy, kdy studenti při některých úkolech selhávali a potřebovali najít nová řešení. Podle Petersona sedm zmíněných oblastí představuje jednu síť, jedenáct dalších jinou síť.
Další pokusy zjistily, že u dětí ve stáří od sedmi do devíti let existuje jen jedna nerozlišená síť. U dospívajících už byly obě sítě částečně rozlišené a u lidí nad 21 let byly obě sítě plně vyvinuté. Možná právě v těchto odlišnostech je třeba hledat odpověď na otázku, proč si děti výborně pamatují fakta, ale nedokážou je dát do správných souvislostí.
Zdroj: 100+1
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě