Takový ukrajinský příběh

Do Prahy odešli samozřejmě kvůli lepším výdělkům. Oba mají vystudovanou vysokou školu.
Natálie uklízí v domácnostech, Sergej dělá na stavbě. Jsou velmi slušní, pracovití, zábavní a hlavně spolehliví. Obdivuji je. Nikdy jsem neslyšela Natálii si zastěžovat, a to ani, že jí chybí dcerka.
Letos se rozhodli, že Světlanka, jak se jejich dcera jmenuje, přijede studovat do Prahy, je jí šestnáct a mohla by začít studovat soukromé gymnázium. Je pro ně naprosto samozřejmé, že pak půjde, jako oba rodiče, studovat na vysokou školu.

Vyměnili byt za větší, aby se jim dobře bydlelo, dceru slavnostně přivezli do Prahy, sehnali školu - musí ještě složit zkoušku z anglického jazyka - a těšili se, že zase budou všichni pohromadě. JENŽE - před časem se lehce změnily zákony a Světlaně není možné zařídit trvalý pobyt v České republice. Musí jet zpátky do Kyjeva a tam o něj požádat. Momentálně je tu na krátkodobá víza. Když odjede zpět do Kyjeva, nestihne udělat zkoušky na školu, když tady zůstane, tak z ní bude okamžitě ilegál, a při jakémkoliv vyjetí za hranice, ji už nepustí zpátky, pravděpodobně nikdy, Ukrajina je drsná.

Cizinecká policie se se svými klienty moc nemaže, nemůže se osobně věnovat výjimkám. Systém je systém.

Natálie udělala chybu, že nestuduje na internetu zákony, které se mění pomalu každý den. Světlana pravděpodobně bude muset odjet z Prahy na Ukrajinu, zařizovat si trvalý pobyt v Kyjevě a příští rok to může se zkouškami na školu zkusit znovu.

Má smůlu, že je z Ukrajiny. V Čechách jí nikdo pomoct nemůže.
Život je prostě boj. Stejně na mámu a tátu není zvyklá, tak to ještě rok vydrží.

Ještě si myslíte, že máte těžký život?

Zdroj: www.kritizujeme.cz