Sůl jako přirozené antidepresivum

Aktivity, které by za normálních okolností byly krysám velmi příjemné, nevyvolávaly při nedostatku soli libé pocity, jak by bylo možné očekávat. Toto zjištění vedlo autory studie k domněnce, že deficit soli a craving (toužení po pocitech vyvolaných příjmem látky nebo po látce samé) s tím spojený mohou vyvolat jeden z klíčových symptomů spojených s depresí.

Nelze říci, že jde přímo o depresi, neboť existuje celá řada faktorů, které je třeba pro stanovení diagnózy deprese zohlednit, ale ztráta libých pocitů z aktivit, které by za normálních okolností byly vykonávány s potěšením, je jedním z nejdůležitějších symptomů deprese. Fakt, že sůl je látkou, která nám dokáže zvednout náladu, může vysvětlovat i to, proč jsou lidé v pokušení ji nadužívat i v případech, kdy vědí, že poškozuje jejich zdravotní stav, neboť přispívá k hypertenzi a dalším kardiovaskulárním onemocněním.

Předešlé studie popsaly, že celosvětový průměrný denní příjem soli je 10 gramů, což je mnohem více než doporučená denní dávka soli (4 gramy) a může o více než 8 gramů překračovat naši denní potřebu. Na příjem soli se navíc může vyvinout návyk podobně jako na návykové látky. Svědčí pro to nejen přítomnost cravingu, ale i skutečnost, že se lidé příjmu soli nevzdávají ani v případech, kdy si jsou vědomi škodlivosti svého jednání.

Potřeba soli a craving při jejím odepření mohou vytvářet podobné dráhy jako abúzus návykových látek. Psychologové také u krys prokázali podobnou změnu mozkové aktivity jak při deficienci soli, tak při odepření návykových látek.

Zdroj: Psychické zdraví.cz