Štíhlostí proti prasečí chřipce

Většina dosavadních obětí viru H1N1 měla určitý zdravotní problém, který oslabil jejich schopnost bojovat s virem. Mezi zvláště rizikové činitele patří vysoký tlak, cukrovka, chronická obstrukční plicní nemoc a rovněž obezita. Podle statistických údajů shromážděných v centru pro kontrolu a prevenci nemocí v Atlantě v Georgii trpělo obezitou 45 lidí z prvních 99 obětí prasečí chřipky. Protože podíl obézních lidí na celkové populaci je v USA podstatně nižší, začali vědci tato čísla zkoumat blíže.

Z předchozích let je známo, že z podkožního tuku v oblasti břicha se nepřetržitě uvolňují chemické látky, které za normálních okolností spouští imunitní reakce, při nichž jsou ničeny patogeny a infikované buňky. Tyto reakce však mohou být i nekontrolované. Potom se jim říká cytokinové bouře a mohou pacienta zahubit, což se stává u nemocných chřipkou.

Při pokusech s laboratorními myšmi vědci zjistili, že pravděpodobnost, že překrmené myši uhynou v důsledku chřipky, je sedmkrát vyšší než pravděpodobnost úhynu geneticky stejných, ale hubených myší. Vědci myším měřili obsah látek, které svědčí o činnosti imunitního systému. Před infekcí měly obézní myši v krvi vysoký obsah hormonu leptinu a v prvních fázích infekce měly v krvi méně látek ničící viry. Leptin se uvolňuje vlivem tukových buněk a kromě jiného spouští imunitní reakce. U obézních myší se však organizmus stává vůči leptinu méně citlivý a imunitní reakce nastupuje později, v případě prasečí chřipky příliš pozdě. Když se příznaky nemoci zhoršují, nastoupí naopak silná a splašená imunitní reakce, která myš nakonec zahubí, stejně jako cytokinová bouře u člověka.

I když není stoprocentně jasné, zda obezita u lidí má stejné následky jako u myší, je to podle vědců důvod k ostražitosti. Boj s obezitou je v čase pandemie důležitější než kdykoli předtím. Zmenšení tělesné hmotnosti o pět procent u obézních lidí snižuje riziko nepřiměřené reakce obranného systému.

Určitou pomocí mohou být i léky předepisované při obezitě, obsahující látky známé jako statiny a glitazony. Pro větší nasazení by jich však byl nedostatek, protože se s nimi v pandemických plánech nepočítá.

Zdroj: 100+1