Slast

Základem tohoto pocitu je obyčejný nedostatek. Třeba nedostatek glukózy v krvi, který utišíme jídlem. Nedostatek sexu, který utišíme orgazmem a podobně. Mozek odpovídá na stimul, vytváří potřebu, která spustí nějakou akci a po akci následuje uspokojení, slast. Potěšení ovšem člověku přináší nejen dokonalé uspokojení potřeby, ale už proces jejího uspokojování.

Někdy může být mechanizmus potřeba – touha – potěšení narušen. Pak se dostává k slovu psychologie či psychiatrie, aby si poradily s různými typy závislostí, jako jsou například erotomanie, alkoholizmus, bulimie, patologické hráčství či obsesivně-kompulzivní chování.

Sídlo slasti je podle odborníků v hypotalamu, kde se nalézá jakási křižovatka nervových spojů. Shromažďují se tu informace přicházející ze senzorických a sexuálních orgánů, z paměti, z podvědomí a podobně a odtud putují do dalších oblastí mozku, které spustí reakci v odpovídající části těla.

Jsou situace, kdy je vnímání slasti utlumeno. Největším nepřítelem slastných pocitů je stres a deprese. Ale platí to i naopak. Stres a deprese se nejlépe potlačují tím, že zažíváme slast a radost. Touhu a následně slast a potěšení mohou utlumovat i obyčejné předsudky. Kulturní a sociální tabu dokážou napáchat velké škody.
Touha je v zásadě droga. Přesněji její účinky jsou podobné účinkům drogy. Proto organizmus vyhledává další a další podobné podněty. Pokud tyto podněty chybějí, nastupují abstinenční příznaky.

Mluvíme-li o umělém stimulu slasti, skoro každého napadne čokoláda. Kakao má prokázaný euforizační účinek, protože obsahuje fenyletylamin a aminokyseliny, které zvyšují odolnost proti bolesti. Známým stimulem, který vyvolává závislost, je alkohol. Látkou, která vyvolává euforii, je v tomto případě etanol. Dalším výrazným stimulantem je tabák. Nikotin napodobuje působení dopaminu na neurony a ovlivňuje také neurony produkující acetylcholin, který stimuluje paměť.

Nejsilnější umělé stimuly jsou drogy. Extáze nebo LSD zvyšují hladinu serotoninu a ten stimuluje centrum slasti. Proto se po požití drog dostavuje euforie, sebejistota, ale také něha. Současně drogy působí i na jiné buňky, poškozují je, mění a vyvolávají nejrůznější psychické poruchy.

Slastné pocity ale člověk může mít i po splnění obtížného úkolu či při fyzickém cvičení, kdy se vyplavují do těla endorfiny. Slast může přinést i spánek, který je člověku delší dobu odpírán. A pro někoho může být vrcholem slasti dobře propečený biftek. Potřeba pocítit slast je lidskému tělu dána. Je to v podstatě chemie.


Zdroj: 100+1