Nově proti anorexii

Pohled anorektičky na obraz vlastního těla v zrcadle je deprimující. Tlusté paže a nohy, tuk usazující se v břišních partiích, na bocích a hýždích. Postižená dívka propadá panice a není schopna pochopit, že je ve skutečnosti spíše hubená. Názory svého okolí bere jako neupřímné pokrytectví a snaží se za každou cenu shodit kila, aby své tělo vylepšila. Ocitá se v bludném kruhu falešných představ, z něhož často není úniku. Anorexie má nejvyšší úmrtnost ze všech psychických poruch. Při těžším průběhu končí smrtelně pro pět až dvacet procent pacientek.

Choroba se začíná rozvíjet nejčastěji v pubertě a bývá spojena s hormonálními změnami, úzkostnými stavy a sociálními problémy. Často je u jejího zrodu snaha zalíbit se okolí, která může vyústit do přehnaného perfekcionizmu. Sledování mozkové činnosti ukázalo v případě anorektiček typické odchylky v oblastech souvisejících s pocity. Nedostavuje se obvyklý pocit uspokojení po dobrém jídle a potřebný pocit hladu při nedostatku potravy.

Současné psychoterapeutické způsoby léčby jsou úspěšné pouze v polovině případů. Podle německé psycholožky Silji Vocksové  je příčinou nízké úspěšnosti fakt, že léčba nedokáže u pacientů změnit zkreslený obraz vlastního těla. Postižené ženy považují své tělo za nepřítele a nechápou, že je to jejich psychika, která je zrazuje. Pravidelně se váží a měří si obvod stehen, nerady se dívají do zrcadla, nechodí do bazénů a na pláž.

Vocksová vyvinula s kolegyní novou léčebnou metodu, při níž se pacientky musí procházet v bikinách před velkými zrcadly a současně se nechají filmovat z různých úhlů. Potom ve skupině popisují své tělo a především partie, s nimiž nejsou spokojeny.

Dosavadní výsledky ukazují, že léčba zabírá. Dívky získávají pozitivnější vztah ke svému tělu a následně se lepší i jejich postoj k jídlu. Měření mozkové aktivity ukázalo, že terapie zvyšuje činnost mozkové oblasti EBA, což je centrum pro zpracování vizuálního obrazu lidského těla.

Zdroj: 100+1