Většinou pracují jako námezdní pracovníci za hodinové mzdy, pracují nárazově pro nejrůznější neziskové organizace nebo podnikají v drobném. Představa, že by se každé ráno tísnili v metru, chodili po léta do stejného zaměstnání a stýkali se tam se zaběhnutými zaměstnanci, jim nahání hrůzu.
Sny a cíle minulé generace dosáhnout zajištěného postavení jsou jim cizí. Myjí nádobí, pomáhají obsluhovat v restauracích, myjí auta a dělají nejrůznější pomocné práce. Většinou jim stačí pracovat dva tři dny v týdnu. Nebo naopak intenzivně pracují měsíc či dva a pak odjíždějí na cesty do světa. Cílem bývá Indie, Tibet, nejnověji Afrika či Obamova Amerika. Evropa je pro ně příliš tradiční.
Zajímavé je, že většinou tato mládež bydlí u rodičů a má k nim dobrý vztah. Jediné, co zásadně odmítá, je stálé zaměstnání. Nejde o zlatou mládež. Tihle mladí nakupují levné mikiny, košile a další oblečení z Thajska či Číny. Většinou nekouří ani neholdují alkoholu. Užívají lehké drogy, v módě je dnes spíš než marihuana kokain, který byl dříve doménou manažerů a umělců. Jejich mottem je volnost a svoboda. Jen málo z nich má představu, co bude dál, co chtějí. Dnes jsou tady a zítra kdekoliv. Třeba na druhém konci světa. Definují se jasně v negativních kategoriích. Odmítají nudu stálého zaměstnání, netouží po kariéře ani po založení rodiny.
Životní styl, který patří k 21. století a který je třeba respektovat.
Zdroj: 100+1
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě