Legendární pětatřicetihodinový pracovní týden byl ve francouzských podnicích postupně zaveden v letech 2000 až 2002. Od té doby se bojuje doslova o každou minutu. Soudy nestačí rozhodovat, kdo má v kterém případě pravdu. Zda zaměstnavatelé, nebo zaměstnanci.
Nový zákon zakazující kouření řadu skutečností podcenil. Neurčuje například, jak má být klasifikován čas strávený s cigaretou. Kuřáci si nyní nesmějí zapálit v kanceláři ani blízko ní. Zákaz platí i pro školy, nemocnice a veřejnou dopravu a od příštího roku bude platit i v barech, hotelech a restauračních zařízeních všeho druhu.
Podle zákona smějí firmy vybudovat pro kuřáky kuřárnu, která nesmí být větší než 35 metrů čtverečních, musí mít dokonalou ventilaci a kouř z ní nesmí unikat do okolí. Ani uklízečky nesmějí do místnosti vejít dřív než hodinu poté, co ji opustil poslední kuřák a celou hodinu fungovalo větrání.
Jen málo podniků je k něčemu podobnému ochotno. Posledním útočištěm pro kuřáky se proto stávají ulice a otevřená prostranství. Ani tam ale nemají klid. Starosta Paříže Bertrand Delanoë se rozhodl, že si ulice metropole nedopalky cigaret znečišťovat nenechá. Na ulicích dal instalovat velké popelníky a zároveň pokutuje společnosti, jejichž zaměstnanci kouří na ulicí a oharky odhazují. Nepokutuje jednotlivce, pokutuje firmy, a u těch to pak kuřáci vůbec nemají lehké. Většina firem se ještě nerozhodla, jak přestávky na kouření klasifikovat. Celková nálada ale jasně naznačuje, že si čas věnovaný kouření budou muset ve většině firem zaměstnanci napracovat.
Zdroj: 100+1
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě