Většinou ho hraje mládež, ale své příznivce má street golf i mezi ženami.
Jaká má pravidla? Naprosto žádná. Oblečení jakékoli. Většinou černé triko a třeba bermudy. Žádné drahé poplatky. Žádné zelené karty. Hráč street golfu potřebuje jen golfovou hůl, používá se nejraději sedmička nebo devítka, a samozřejmě míček. Ten se od běžného golfového trochu liší. Na street golf jsou už dnes v prodeji speciální míčky, které jsou těžší a tvrdší než na běžný golf. Ale hraje se i s jinými. Fantazii se meze nekladou. Používají se například běžné tenisové míčky, plastové míčky s otvory nebo kožené míčky plněné husím peřím.
V Paříži uspořádali nedávno hráči street golfu turnaj, který začínal na Náměstí Svornosti (Place de la Concorde). Hraje se i v jiných francouzských městech. Mnoho hráčů i z řad žen je v Lyonu, street golf se hraje v Londýně i ve Španělsku.
Problémem jsou chodci, výkladní skříně a další křehké překážky, které často vezmou za své. I proto je street golf spíše v kategorii extrémních sportů a jeho hráči jsou především mladí lidé, kteří nerespektují společenská pravidla a hranice a případné incidenty berou s humorem a jako zpestření života.
Není to první netradiční forma golfu. Už britský spisovatel Rudyard Kipling (1865 až 1936), autor slavné Knihy džunglí a sám nadšený golfista, propagoval takzvaný bílý golf. Narodil se v Bombaji a většinu života strávil v horkém podnebí. Když se pak vrátil do Británie, nechtěl se ani v zimě hraní golfu vzdát. Vytvořil si tedy na vlastní zahradě fairway na sněhu, golfové míčky nabarvil načerveno, aby na bílém podkladě byly vidět, a hrál. I tento druh golfu získal v určitých kruzích oblibu. Jen fairway se nenazývá green, ale přirozeně white a hluboký sníh je rough. Pravidla se však dodržují a jsou podobná jako při klasickém golfu.
Zdroj: 100+1
KOMIX
FOTOseriál
AKTY
piškvorky
lodě