Dobrodružný život Joy Adamsonové

Joy Adamsonová, pravým jménem Frederika Viktorie Gessnerová, se narodila roku 1910 v Opavě, kde i vyrůstala. Po rozchodu rodičů žila s matkou ve Vídni. Zde se jí dostávalo nesmírných poklon - platila za jednu z nejkrásnějších žen. Pohodlný život její energetické povaze ovšem moc nevoněl. Raději sama trávila čas pozorováním přírody, zvířat a rostlin. Začala proto studovat anatomii, náhlý sňatek ji však zavedl až do vzdálené Keni a bylo po studiích. Stačila jedna jediná návštěva a je rozhodnuto! Sbalit kufry a z pohodlí domova rovnou do chýše a divočiny!

Víc než šest let pak Joy strávila v různých koutech Keni mezi domorodými kmeny. Ač byla velice svobodomyslná, celý život hledala vlastní identitu. Učila se od náčelníků o tradičních obřadech, mravech a životě například čarodějů, vojáků, věštců. Po dobu jejího pobytu s nimi se jí deník začal plnit obdivuhodnými až téměř neuvěřitelnými poznámkami. Zde naplno rozvinula další svou vášeň - vyobrazování portrétů, totemů, ornamentů.
Touto dobou se již považovala za Rakušanku, ve svých pracích se však nechávala ovlivnit především dětstvím na Moravě a Sudetech. Možná proto měla obrovský dar zachytit věci do nejmenších a nejjemnějších detailů. Z každého jejího obrazu dýchají dnes již zanikající hodnoty, živočišné druhy a rostliny. Dokázala se zcela oddat životu a zachytit ho v jeho pravé podobě. Třeba drsné chování zvířat. S procítěním rovněž líčila souhru přírody, její rovnováhu, nálady a dechberoucí úkazy.

Nic ji ale nevystihuje tak, jako láska k divokým zvířatům. Naučila se žít s šelmami, lvi byli její nejlepší kamarádi a Joy neustále hlásala jejich věrné přátelství. Se svým - již třetím - manželem, Georgem Adamsonem, inspektorem pro ochranu zvířat, pomáhala zřizovat národní parky a rezervace. O tom všem vznikla nejedna kniha, Narozena na svobodě (Born in free) byla dokonce zfilmována. Na dokumentu se čilá autorka podílela i v pokročilejším věku.

3.1.1980 byla Joy zabita místním lupičem. Svůj popel nechala rozsypat nad národní park a navrátila se tak opět své milované zemi. Ať už byla Joyina smrt jakkoliv brutální, ona svůj čas rozhodně nepromarnila. Tam, v chudé zemi, v chýši, nalezla smysl svého bytí, splynula s čistou přírodou, jako první Češka vystoupila na Kilimandžáro a zanechala po sobě odkaz duše zvířat a života dávných kmenů. A my se od ní učíme dodnes...