Co (všechno) Philip Morris zatajil kuřákům o cigaretových filtrech

Složkou téměř všech cigaretových filtrů jsou acetátová vlákna syntetické celulózy, jejichž fragmenty se během výrobního procesu nashromáždí na konci obličejové části filtru a při kouření cigarety se uvolní. Z filtrů na bázi aktivního uhlí se zase uvolňují uhlíkaté sloučeniny. Kvůli tomu jsou oba typy filtrů defektní, správně se z nich žádná vlákna ani částice totiž uvolňovat nemají.

Na téma výskytu těchto složek filtrů a zacházení s nimi vědci provedli rozsáhlou studii celé řady materiálů: jak zpráv od tabákových společností, tak veřejných vědeckých publikací, medicínského tisku, chemických abstrakt, amerických patentů, abstrakt týkajících se tabákového průmyslu, dokumentů prezentovaných na různých odborných setkáních na téma tabáku, a dokonce i soudních spisů.

Nebezpečná vlákna
K finálnímu zpracování studie vědci vybrali šedesát jedna dokumentů firmy Philip Morris. V dokumentech týkajících se tohoto výrobce se nejmarkantněji objevovaly zprávy o výskytu a „úniku“ vláken acetátu celulózy a uhlíkatých částic z filtrů. Termín „únik“ (fall-out) byl definován v laboratorním protokolu firmy již v roce 1985 jako „ztracená vlákna nebo částice, které se uvolňují z filtru během kouření cigarety“. A ještě dříve, v roce 1957, byla firma Philip Morris na zdravotní rizika inhalace acetátových vláken upozorněna. Vědci objevili informace o výskytu acetátových vláken ve filtrech i v dokumentaci z let 1997 a 1999.

Zatajené informace
V publikovaných vědeckých článcích, tedy ve veřejně přístupných informacích, však nebyly za celou dobu, která čítá více než čtyřicet let, uveřejněny žádné (!) informace o výskytu škodlivých vláken nebo částic v cigaretových filtrech. Cigaretových filtrů se přitom týká několik stovek amerických patentů. Mezi patenty podanými v letech 1957 až 2001 jich navíc několik obsahuje nová schémata cigaretových filtrů nebo nové materiály, u nichž k uvolňování součástí filtrů do ovzduší a úst nedochází.

Zdroj: Odvykání kouření.cz