Buddha a sušenky pro jelínky

Dnes se vypravíme do oblasti Kansai, která leží v srdci Japonska a kde najdeme ty nejkrásnější poklady japonské historie.

Kjóto
Název Kjóto znamená „hlavní město“ a opravdu jím až do druhé poloviny 19.století bylo. Je také střediskem ikebany, japonského divadla Kabuki, centrem kaligrafiie a čajového obřadu. Kdo jste viděli film Gejša, jistě si vzpomenete, že se zde nachází čtvrť Gion, která byla posledním učebním střediskem těchto společnic. Je nepravděpodobné, že byste se s pravou gejšou setkali. Pokud si tuto roli chcete tak trochu vyzkoušet, existuje tu služba, kde vás obléknou do kostýmu, namalují vás a učešou. Jinak tu najdete velkolepé chrámy, pagody a krásné zahrady plné harmonie a klidu. U chrámů si můžete všimnout destiček či lampionů s japonskými znaky, kam návštěvníci píší svá přání a také předměty, které zasvěcují bohu. Například nádoby plné saké nebo piva (u nás by to tam asi dlouho nezůstalo…). Zajímavé jsou i různé sošky zvířat, které mají často „oblečky“, to prý proto, aby jim nebyla zima. Naleznete zde také stovky kamenných luceren, které věnují sponzorské firmy a jsou rozsvěcovány při různých obřadech.

Nara
Toto město je pro Japonce neméně významné, jelikož bylo prvním císařským městem. Najdeme zde významné chrámy, svatyně a další poklady. Nara má také jednu kuriozitu- žijí zde jelínci, kteří jsou chráněni a považováni za posly bohů. Potulují se volně kolem památek a žebrají na turistech sušenky, které jsou vyráběné speciálně pro ně. Můžete je zakoupit na každém rohu. Já jsem si tuto atrakci také nenechala ujít, ale nebylo to nic příjemného. Hladoví jelínci se na mě vrhli a kromě sušenek mi okusovali i části oblečení.
Ze všech památek stojí za zmínku chrám Tódaidži, kde naleznete sochu Velkého Buddhy. Je patnáct metrů vysoká, je z litého bronzu a je jen o něco menší než originál, který byl pozlacený.

Himeji
Při výběru míst, která jsme chtěli navštívit, se objevilo toto město proto, že se zde nachází jediný hrad v Japonsku, který se dochoval v původní podobě. Hrad je dřevěný a interiér nás trochu překvapil. Uvnitř nebylo téměř nic. U japonských hradů totiž nečekejte nábytek a další exponáty jako je tomu u nás. Kochat se můžete jen mistrovskou truhlářskou prací a několika málo předměty, jako jsou např. zbraně. Pokud se sem někdy vypravíte, určitě si nenechte ujít také okouzlující zahradu, kde se často pořádají čajové obřady.

Z Japonska jsem odjížděla nadšená. Je to země, kde na každém kroku soupeří moderní a tradiční hodnoty, což vede k bezpočtu fascinujících protikladů. Japonci jsou lidé zdvořilí, tolerantní, ohleduplní a v kombinaci se zenovými zahradami je to úplný balzám na duši.