Když potřebuji jednoduchý seznam, tak nepotřebuji myšlenkové mapy. Využiji je, pokud se potřebuji v něčem zorientovat, vyřešit nějaký problém, podívat se na situaci z jiného úhlu nebo nalézt nové, dosud neznámé možnosti.
Poprvé jsem viděl pavučinu myšlenkové mapy a připadala mi chaotická. Ze zvědavosti jsem ji párkrát vyzkoušel a ejhle – náhle bylo tak jednoduché pomocí čar a obrázků znázornit vztahy a myšlenky, které pouhá pod sebou řazená slova a věty nedokázaly zachytit. Ucítil jsem svobodu, novou dimenzi. Viděl jsem a poznal nové spojitosti. A pochopil jsem důvod, proč je v různých podobách používali např. Leonardo da Vinchi, Thomas Alva Edison, Albert Einstein, jsou důvodem přechodu MS DOS na platformu Windows, stejně jako se objevují v poznámkách Járy Cimrmana.
Myšlenkové mapy jsou symbolem svobody, nespoutaných možností a novátorství. Jsou přirozeným prostředím pro osoby tvůrčího typu; naproti tomu lidem s mozkovou dominancí otevírají dveře ke změnám a inovacím. Všem pak přináší daleko snazší metodu záznamu myšlenek a jednoduchý nástroj pro zapamatování s následnou zpětnou interpretací myšlenek. Myšlenkové mapy totiž využívají kromě levé, paměťové hemisféry, také pravou část mozku, která utříděná data asociuje a spojuje pomocí pocitů, představ a obrázků.
Myšlenková mapa soustřeďuje kolem ústředního motivu všemožné souvislosti, nechává je spolupůsobit a rozvíjet se. Chceme-li se například naučit hrát na kytaru, můžeme si namalovat tuto myšlenkovou mapu:
Zde vidíme, co všechno je třeba k tomu, abychom zvládli základní hru, časování našich pokroků, ale hlavně závislost jednotlivých větví mapy. Můžeme si například uvědomit, že pro zvládnutí určité písně v daném termínu musíme znát odpovídající akordy, rytmus, cvičit pravidelně, hrát trsátkem a podle metronomu. Vidíme, za jak dlouho jakou obtížnost dokážeme zvládnout. Ale hlavně, celý tento obraz nám lépe utkví v paměti, obzvlášť pokud k němu domalujeme obrázky.
Myšlenkové mapy se dají řetězit. Například chceme pokračovat s písněmi skupiny Chinaski, takže nám vznikne navazující mapa, která ukazuje, na co všechno se chceme při zvládání jejich písní zaměřit:
Současně nám ukazuje zpětné propojení s cvičením rytmů a akordů v první mapě.
K tvorbě myšlenkové mapy potřebujeme akorát papír, tužku, či spíše barevné pastelky a můžeme kreslit – jak, to už je otázka naší fantazie, stylu, talentu. S každým dalším pokresleným papírem nám budou souvislosti pochopitelnější. Barevné tužky použité na tvorbu obrázků, vazeb a myšlenek zesilují naše vjemy. Komu kreslení nejde, může použít některý z programů (např. FreeMind, MindJet MindManager), které navíc umožňují vkládat přílohy, odkazy nebo myšlenkové mapy přímo propojovat mezi sebou.
Důležitým aspektem při tvorbě mapy je, k danému ústřednímu tématu (hlavní myšlence) připojit co nejvíce souvisejících myšlenek a nápadů i třeba zdánlivě mezi sebou nesouvisejících. Ony totiž spojitosti nejsou na první pohled patrné, ale namalované v „bublinách“, prohlížené a přemítané se vynořují z odpočívajících zákoutí naší mysli. A o tom to je! Myšlenkové mapy podporují a zvyšují využití kapacity našeho mozku. A to metodou malůvek jeskynních lidí, metodou, která místo šedi a monotónnosti sterilních řádků, tvoří barevné obrázky.
Když prohlížím po čase archiv svých nápadů a myšlenek a různých řešení, vidím zobrazení své osobnosti v zrcadle myšlenkových map. Vidím pavučinu svých myšlenek, svého života, bohatou a zajímavou.
A na závěr myšlenková mapa, kterou jsem zpracoval před vytvořením tohoto článku:
(pro vytvoření této mapy byl použit program MindJet MindManager)
